Předsedy Asociace ředitelů základních škol Michal Černý odhadl, že slovní hodnocení bude mít nanejvýš desetina škol, ostatní budou mít klasické známky, případně kombinaci obojího. V odborných kruzích se používá také termín formativní hodnocení. „Sumativní hodnocení (klasické známky – pozn. red.) neustále porovnává děti mezi sebou, zatímco to formativní se soustředí vždy na výkon konkrétního dítěte a nesrovnává ho s nikým dalším,“ vysvětluje Miroslav Hřebecký z organizace EDUin, která se odborně zabývá právě vzděláváním. Formativní hodnocení také probíhá mnohem více během výuky a je to spíše komplexnější záležitost než jen ohodnocení slovy. 

Podle Hřebeckého je to jednoznačně směr, kterým se moderní pedagogika vydává. Ocenil, že ministerstvo školství to letos doporučilo. Během dlouhého období distanční výuky mnozí kantoři poznali, že to je něco, co jim dává větší smysl než běžné známkování. Pořád je tato forma hodnocení ale běžná spíše v alternativních nebo soukromých školách. „Myslím si, že téměř nikdo na to nepřešel díky výzvě ministerstva, protože se to jen tak jednoduše udělat nedá,“ doplnil. 

Kombinace obou způsobů

Dlouholetou zkušenost s kombinací známky a slovního hodnocením mají na ZŠ Eden ve Vršovicích, kde takto děti hodnotí už od roku 2007. Ředitelka školy Jana Churáčková  je přesvědčená, že význam formativního hodnocení při distančním vzdělávání roste. Jako hlavní výhodu vidí v tom, že dětem učitelé jejich známku více vysvětlí a můžou i říct, v čem se jim daří a kde musí přidat. „U někoho je známka třeba trojka, ale dítě vyvinulo maximální úsilí a je potřeba, aby bylo formou právě slovního hodnocení oceněno. Snažíme se, aby to nebylo jen konstatování toho, co se stalo za uplynulé pololetí, ale aby tam byl návod, co lze dělat jinak,“ říká. Klasické známkování se tu úplně vypustilo například u hudební nebo výtvarné výchovy v první až třetí třídě.

Upozorňuje však na to, že učitelé se musí na takový styl hodnocení soustředit během celého roku a přejít na to během krátké doby není příliš snadné. „Když někdo učí například fyziku na druhém stupni, tak má nezřídka třeba 250 dětí a měl by se najednou ke každému vyjádřit individuálně. Když na to učitel nemyslel od září, tak je to hodně složité,“ poznamenala Churáčková. Sama by ráda klasické známkování úplně odbourala, ale uznává, že v lidech je pořád silně zakonzervovaná představa, že nějaké číslo prostě musí na vysvědčení být. Škola také musí podle zákona být schopná slovní hodnocení převést na klasickou známku i kvůli například přijímacím zkouškám na střední školy.

Podobně jako ředitelka Chrámecká mají pozitivní vztah k této formě hodnocení na ZŠ Londýnská na Praze 2. „Slovní hodnocení považujeme za více vypovídající s možností hodnocení dovedností a zejména kompetencí, respektive přístupu,“ uvedl ředitel Martin Ševčík.

Diskuse o známce

Letos takové hodnocení přibylo například v Základní škole Radlická, kde se doposud hodnotilo klasickým způsobem. To zatím zůstává, ale pedagogové přidali několik novinek. „Uvědomujeme si důležitost zpětné vazby vzhledem k distanční výuce,“ uvedl k tomu ředitel školy Dalibor Neckář. Děti z prvního stupně tu dostanou i krátké slovní hodnocení, které zhodnotí jeho úspěchy a dostanou také několik otázek k tzv. sebehodnocení, o kterém se později bude diskutovat. Na druhém stupni tu mají 14 dní po předání vysvědčení možnost konzultace a zpětné vazby během setkání rodičů, dětí a učitele.

Podobnou cestou se vydali i na ZŠ Hanspaulka na Praze 6, kde se rozhodli kvůli distanční výuce také přidat ke klasickému vysvědčení i další informace, které podrobněji rozebírají, jak si děti při výuce vedly. „Zároveň se učitelé dohodli, že nebudou slovní hodnocení psát, ale že dojde během února k online schůzkám ve třech rodič - učitel - žák, ve všech třídách škol. Zpětnou vazbou při schůzkách ve třech využíváme již několik let na prvním stupni a v posledních dvou letech postupně  i na druhém stupni,“ doplnila k tomu ředitelka Marie Pojerová. Ve škole má i třídu na prvním stupni, kde třídní učitelka již čtvrtým rokem hodnotí dětí čistě formativně úplně bez známek a rodiče jsou s tím spokojení, ale setkala se i s tím, že s takovou formou hodnocení nesouhlasili. „Tento způsob hodnocení považuji za důležitý, jistě pomáhá rozvoji dítěte a myslím, že bude nabývat na váze,“ dodala ředitelka.

O zkušenosti se tímto stylem hodnocení se podělil i ředitel ZŠ Burešova v Ďáblicích, kde ho používali také již delší dobu před koronavirovou epidemií. I tady podobně jako ve Vršovicích takto hodnotí výchovné předměty. Slovní hodnocení také dostávají ve vybraných třídách žáci v prvním až třetím ročníku, jejichž rodiče si to u zápisu přáli. „Distanční výuka na tom nic nezmění,“ uvedl ředitel Ivo Mlejnecký. 

Jsou i výhrady

K formativnímu hodnocení má i určité výhrady.  „Prezentuje jen část toho, co se žák má při hodnocení své práce dozvědět: co udělal špatně, co správně, zda je v jeho silách se zlepšovat atd. Trochu tím hrozí umělé potlačení té druhé důležité části hodnocení – poskytnutí informace, jak je na tom žák ve srovnání s ostatními, ve srovnání se standardem. Toto srovnání velmi přehledně ukazuje známka 1-5, domnívá se.

Ředitelé škol i odborníci se shodují na tom, že na slovní hodnocení se musí pedagogové dlouho připravovat a často ho i celé roky vylepšují. „A slovní hodnocení je samozřejmě pracnější a méně přehledné. Doporučovat školám, které s tím nemají zkušenosti, aby narychlo zavedly slovní hodnocení, mi přijde poněkud nezodpovědné,“ dodal ředitel Mlejnecký. To si myslí i například ředitelka ŽS Vodičkova na Praze 1, kde se hodnotí klasickým způsobem a ohodnocení slovy se používá spíše výjimečně. „I v současné době dáváme přednost klasifikaci, rozhodně není distanční výuka důvodem pro plošné slovní hodnocení. Proto pravidla zůstávají stejná jako dříve,“ doplnila ředitelka Dagmar Zelená.

Fotogalerie
12 fotografií