Zkráceně se malému orangutanovi říká také Kawi. Druh, ke kterému patří, je v Česku k vidění pouze v pražské zoo a narození nového mláděte je velkou událostí. V současné době patří orangutan sumaterský mezi kriticky ohrožené druhy a žije jen na severu ostrova, podle kterého je pojmenován.  V Praze se podařilo odchovat již dvě mláďata a narození dalšího potomka orangutaní rodiny očekávali v pražské zoo velmi napjatě.

Pustakawan se narodil samici Mawar po sedmi letech od narození posledního mláděte. Jeho otec Pagy je vnukem úplně prvních orangutanů sumaterských, kteří do Prahy přišli přímo ze Sumatry.

Inspirace Terry Pratchettem 

Když se narodil, poprosila Zoo Praha pomoc veřejnost s výběrem jeho jména. Protože se narodil na výročí Sametové revoluce, začaly hned padat návrhy související s tímto datem jako třeba Havel nebo například Velvet. V Zoo ale nakonec z návrhů zaujalo jméno Terry, které odkazuje na slavného fantasy spisovatele Terryho Pratcheta. Ten pražskou zoo před více než 20 lety navštívil a také se angažoval v ochraně orangutanů.

Jméno Terry se ale moc podobalo jménu Diri, které patří jedné z orangutaních samiček v pražském chovu a jména by moc splývala. I tak je ale nakonec jméno Pustakawan spojené s dílem Terryho Pratcheta a jeho světa nazvaného Zeměplocha. „Jde o inspiraci postavou orangutana knihovníka,“ prozradil ředitel zoo Miroslav Bobek.

Pustakawan znamená v indonéštině knihovník. Kurátor chovu savců Pavel Brandl k tomu, řekl, že jméno muselo splnit několik kritérií. „Musí být znělé, aby se na toho orangutana dalo snadno zavolat. Musí být také pokud možno nepoužité,“ vysvětlil. Existuje mezinárodní databáze orangutaních jmen, podle které se řada navrhovaných jmen z výběru vyloučila, protože byla zabraná.

Tapír Morse

Malý samec orangutana je jedním z více 1300 mláďat, která se letos v pražské zoo narodila. Chovatelé představili také několik dalších odchovů, které považují za důležité. Jedním z mláďat, které jim udělaly velkou radost je tapír čabrakový Mors, který je teprve druhých odchovaným mládětem tohoto druhu u nás. Pro tento druh je typická černá srst posetá bílými tečkami a čárkami, což připomíná morseovku, odtud tedy jméno Mors. Kromě toho se také narodil na Světový den Morseovy abecedy. Jedná se o velmi ohrožený druh z jižní Asie. „Odhadujeme, že jich v přírodě zbývá okolo dvou a půl tisíc, v evropských chovech je okolo 45 jedinců, takže každé mládě se počítá,“ řekl kurátor chovu savců Pavel Brandl.

Sloní slečny

Největšími savci, kteří se letos v pražské zoo narodili, jsou dvě slůňata. Letos se přišly na svět dvě samičky Lakuna a Amalee, což udělalo chovatelům velkou radost, přáli si totiž právě samičky, aby se chov mohl dále rozšiřovat. „Zůstanou tedy u nás a za zhruba deset let z nich budou chovné slonice,“ doplnil Brandl a dodal, že dnes už z nich jsou “sloní slečny,“ a váží před 3 a půl tuny.

Kromě toho chovatelé vypíchly i další úspěchy letošního roku z chovu ptáků nebo plazů. Zmínili například ketupu malajskou, které chovatelé v Praze nasimulovali období dešťů, během kterého ve volné přírodě hnízdí a díky tomu se úspěšně rozmnožili. 

„Adopce vlastními rodiči“

Podařilo se také odchovat mládě krasky jávské, což se zatím povedlo jen pražské zoo a dvěma zahradám ve Velké Británii. Patří k nejohroženějším ptákům na světě, v Praze se chová teprve pět let. Loni několik mláďat nepřežilo a letos chovatelé zkusili neotřelou metodu, kterou kurátor chovu Antonín Vaidl nazval jako tzv. adopce vlastními rodiči. „Mládě jsme po vylíhnutí okamžité odebrali, krmili jsme ho uměle až do věku, kdy přirozeně vyskakuje z hnízda, to je 15 dnů. Do té doby bylo krmeno poměrně věrným maňáskem se znaky krasek a potom jsme mládě přesunuli do blízkosti rodičů,“ popsal, jak chovatelé postupovali. Nakonec se odchov podařil a rodiče se začali o mládě starat. Jedná se poměrně neotřelou metodu, které si všimli odborníci i ve světě.

Bez návštěvníků jsou zvířata nejistá

Kromě toho chovatelé zmínili jako velký úspěch také odchov například zmije obecné, který je v zajetí velmi náročný. Mluvili také o tom, jak na zvířata působí absence návštěvníků v zoo. Petr Velenský, který má na starost chov plazů uvedl, že některým zvířatům nepřítomnost návštěvníků vadí. Dá se to typicky vypozorovat například u gaviálů, kteří jsou na návštěvníky zvyklí. „V momentě, kdy je tam prázdno, tak znejistí, protože si říkají, co hrozného se mohlo stát, že ty živočichy něco sežralo nebo přišla nějaká epidemie, která ohrozí i je. Chovají se neklidně, více se schovávají pod vodou, chodí se vyhřívat na ostrůvek až v noci,“ popsal jak reagují na to, že ze zoo zmizeli návštěvníci.

Ztráta 90 milionů

Zoo sice nedávno opět chvíli otevřela, v pátek ale kvůli opětovnému přechodu na čtvrtý stupeň protiepidemického systému zavírá. „Je to další ztráta příjmů a zklamání pro návštěvníky, kteří do zoo o svátcích rádi chodí. Překvapilo mě, že musíme zavřít. U vnitřních prostorů to je jasné, ale proč venku?“ řekl ředitel Miroslav Bobek. Odhaduje, že za letošek přijde kvůli koronavirové epidemii zoo až o 90 milionů korun. 

V případě, že by byl nastaven limit maximálního počtu návštěvníků, zoo je podle něj schopna jej dodržet a prostřednictvím kamer ohlídat, aby se lidé případně nesdružovali u nejpopulárnějších výběhů. „Areál je dostatečně velký, navíc my jsme schopni návštěvnický limit pohlídat. Což by se týkalo zřejmě jen Štědrého dne, protože jinak je v zimě návštěvnost nižší,“ podotkl ředitel.. „Bohužel, nikdo se s námi nebaví,“ dodal.

Fotogalerie
30 fotografií