Vyšehrad je významnou kulturní památkou, která je v rámci Prahy zapsaná i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a přestože je velmi oblíbeným turistickým cílem, rozhodně není turisty tak přeplněný jako třeba Pražský hrad. I proto ho velmi rádi navštěvují i Pražané a to nejen ti, kteří bydlí v okolí. Podle ředitele Petra Kučery je Vyšehrad jak památkou, tak i parkem, či vesnicí. I proto chce, aby byl jeho rozvoj probíhal kontinuálně a byl dopředu jasně naplánovaný. K tomu má právě pomoci koncepční studie od Rehwaldt Landscape Architects.
Vyšehrad jako památka i aktivní park
„Mým základním cílem správy Národní kulturní památky Vyšehrad je nastolení rovnováhy mezi jeho funkcí aktivního městského parku a významem jedné z klíčových pražských pamětihodností. Pomyslné misky vah jsou dnes podle mého názoru nakloněny výrazně ve prospěch parku. Prezentace Vyšehradu coby atraktivní lokality pro domácí i zahraniční návštěvníky je dnes spíše upozaděna. Jsem přesvědčen, že funkce aktivního městského parku a turistického cíle nejsou nutně protichůdné, ba naopak se mohou skvěle doplňovat,“ vysvětluje Petr Kučera ve své koncepci rozvoje Vyšehradu.
Vyšehrad má většina lidí spojený s novogotickou bazilikou sv. Petra a Pavla, Slavínem, kde našly místo posledního odpočinku významné osobnosti nejen historie ale i současnosti, a poměrně rozsáhlým parkem, který láká k odpočinku, sportu nebo procházkám. Je ale třeba říct, že Vyšehrad je významné místo pro celou Prahu a to nejen z turistického pohledu. Sídlí tu Jedličkův ústav, několik lokálních firem, mateřská škola a dokonce tu trvale bydlí 40 obyvatel.
Obnoví se vinice a vznikne i léčivá zahrada
S tím vším by měla právě pracovat zmiňovaná studie. „Velké množství atraktivních parkových ploch je nepochybně velkou hodnotou Vyšehradu. V koncepci definujeme klidné plochy, které se budou nacházet uprostřed parku, a naopak na jeho okraji chceme vybudovat aktivní zóny. Reálná místa i pověsti z historie Vyšehradu nám jsou inspirací k vytvoření interaktivních prvků,“ popisuje Eliška Nováková z Rehwaldt Landscape Architects.
Architekti mají také v plánu na západním svahu opevnění obnovit vinici. Dokonce by se tu podle návrhu mohla objevit i zahrada léčivých rostlin. „Chceme také využít dešťovou vodu, tu chceme ze sbírat především ze střech a akumulovat ji v mokřadním příkopu u Leopoldovy brány. Výslednou podobu mobiliáře a povrchů budeme diskutovat s odborníky a výslednou podobu následně ukáže design manuál,“ uzavřela Nováková. Nová podoba by měla být zrealizovaná do roku 2025.
Hradby vyšehradského opevnění jsou protkané chodbami - tzv. kasematy. Do těch méně známějších jsme se za asistence ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery vypravili. David Zima
