Studie a změna územního plánu budou vznikat paralelně, v případě změny potom v tzv. zkráceném režimu. „Námi navržený postup ušetří městu a projektu filharmonie skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle názoru předchozího vedení města, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09).
Tajemství šéfa Městské knihovny v Praze: Co skrývá v kanceláři? Obraz „z Bradavic“ i 56letého plyšáka
Stavba koncertního domu nejmodernějších parametrů se sálem, který by pojal zhruba 2000 posluchačů, by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad nicméně vzejde z připravované studie. Další miliardy korun bude nutné investovat do infrastruktury na Vltavské.
Proměna starého nádraží
Zastupitelé již v říjnu schválili pořízení změny územního plánu, která se týká celého brownfieldu Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout nová čtvrť, jejíž součástí má být i koncertní sál. Pro oblast vzniká také urbanistická studie, ze které má změna vycházet. Podle jejího návrhu by tam v budoucnu mělo žít až 25.000 lidí, vzniknout tam mají byty, kancelář, park či několik železničních zastávek. Na území o rozloze 110 hektarů je nyní stavební uzávěra.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné - na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.