Původní funkční vymezení areálu bylo „armáda a bezpečnost“, pražské zastupitelstvo loni pozemky převedlo do režimu „smíšené městské jádro“, což umožňuje mnohostranné využití. Skupina lidí z okolí v návrhu na zrušení změny vyjádřila obavy z hluku a uplatnila řadu dalších námitek. Městský soud v Praze jim nevyhověl, úpravu územního plánu považoval za logickou reakci na změnu vlastníka i plánované využití kasáren.
V kasační stížnosti žena uvedla, že městský soud pouze nekriticky přijal argumentaci magistrátu a nezabýval se skutečnými dopady, zejména otázkou hlukové zátěže. Změna měla podle stížnosti jednak legalizovat protiprávní jednání způsobené provozem kulturního centra v minulosti, jednak umožnit jeho budoucí provoz.
NSS nenašel důvod k zásahu, změnu pokládal za srozumitelně odůvodněnou. „Změna územního plánu sama o sobě nezakládá dostatečnou oporu pro znovuotevření kulturního centra v jeho původní podobě ani nepovoluje jeho případnou budoucí činnost. Z logiky věci změna územního plánu rovněž ani nemůže legalizovat případná protiprávní jednání, ke kterým mělo dle stěžovatelky docházet před jeho uzavřením,“ stojí v rozsudku.
Historie areálu
Památkově chráněný areál karlínských kasáren pochází z 19. století, vojenským účelům sloužil ještě v éře samostatného Česka. Stát se areál snažil opakovaně prodat, ale bez úspěchu. Praha získala kasárna v roce 2024 při majetkové směně a plánuje celkovou rekonstrukci.
Na nádvoří a v menších objektech od roku 2017 do loňského června fungovalo kulturně-společenské centrum, které mimo jiné i kvůli nesouladu s územním plánem nechal uzavřít stavební úřad. Centrum kritizovali kvůli hluku někteří obyvatelé sousedních domů. V květnu centrum obnovilo provoz alespoň na nádvoří. Letos v říjnu vydal stavební úřad Prahy 8 dodatečné stavební povolení.
