V polovině 80. let rozhodl tehdejší komunistický režim, že nedaleko nemocnice Motol vybuduje další zdravotnické zařízení. Místo na jižním svahu mezi ulicemi Roentgenova a Weberova nebylo vybráno náhodou, plány na výstavbu nemocnice byly zaneseny i v tehdejším územním plánu. Nové zdravotnické zařízení mělo být náhradou za SANPOZ (Sanatorium poštovních zaměstnanců) na Smíchově.

Jen pro vyvolené

Návrh na stavbu nemocnice vzešel z projektu autorského týmu architektů Petra Kutnara, Jany Ježkové a Svatopluka Zemana z Ateliéru R23 Krajského projektového ústavu Praha. Na stavbu měl tehdejší režim dost striktní požadavky. Celý areál musel být bezbariérový, ale hlavní podmínkou bylo, že dodavatelé stavby i technologií (mimo zdravotnických) budou z tehdejšího Československa. Dovoz stavebního materiálu v tomto případě vůbec nepřipadal v úvahu.

Nemocnice měla sloužit pouze pro vysoké komunistické pohlaváry od prezidenta přes předsedy národních výborů, až po zasloužilé národní umělce. A to nejen z Prahy, ale samozřejmě z celého Československa. Z tohoto důvodu bylo dbáno samozřejmě na nejvyšší kvalitu lékařských služeb, ale vysoké nároky byly kladeny i na vnitřní výzdobu. Dobrým příkladem je i velkoryse řešený vstup do celého komplexu. Přímo před vchodem je fontána s plastikou z mramoru a nerezu Srdce od Zbyňka Runczika, osazená do žulou obloženého bazénu, ve vstupní hale je pak zajímavá skleněná mozaika Jiřiny Adamcové.

Do výběru umělců, kteří vytvoří díla pro interiér a exteriér budoucí nemocnice kupodivu komunistická strana nemluvila, a tak měli architekti poměrně volnou ruku v tom, koho osloví. „Jediným vnuceným umělcem byl Zdeněk Krybus, který vytvořil bronzovou plastiku Mladé děvče, dnes umístěnou v zahradě,“ potvrdil po revoluci tým architektů.

Změna režimu otevřela Homolku všem

Komunistická elita si nový nemocniční areál neužila moc dlouho. Slavnostně otevřen byl v roce 1989 a měl sloužit především pro interní lékařství, neurologii a kardiologii. Nechyběla ani velká poliklinika pro ambulantní služby a areál byl vybavený rehabilitací s bazénem. S pádem režimu se areál nemocnice nejen přejmenoval tak, jak ho známe dnes, ale hlavně se otevřel lidem.

„Tento krok v historii Homolky nastal v roce 1990, Homolka se otevřela všem občanům a u toho by vžd mělo zůstat. Považujeme to za nejdůležitější milník v naší historii,“ říká ředitel nemocnice MUDr. Petr Polouček, MBA, který je v čele nemocnice od roku 2018.

Špičková pracoviště

Za 30 let svého fungování zaznamenala nemocnice na Homolce řadu mezinárodních úspěchů. V roce 1992 zde vzniklo unikátní pracoviště Leksellova gama nože, což je lékařský přístroj, který se používá v radiochirurgii pro ozařování lézí v mozku. Nemocnice ho měla propůjčený od Nadace Charty 77, která ho koupila za sto milionů korun získaných v celonárodní sbírce. V roce 2009 nemocnice gama nůž Nadaci Charty 77 vrátila.

„Koncem roku 2019 byla na našem oddělení nainstalována nová verze Leksellova gama nože s názvem Icon. Ta umožní rozšířit spektrum indikací na větší nádory, které jsme doposud nemohli jednorázově gama nožem ošetřit. Nový umožní ošetřit větší nádory v několika sezeních, nejvíce však v pěti, tedy i v krajních případech nebude léčba trvat déle než pět dní,“ vysvětluje. Roman Liščák, primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie. Dodnes je tato technologie dostupá v ČR pouze na Homolce.

Ve druhé polovině 90. let zde bylo založeno první PET centrum v ČR. První vyšetření pacienta pomocí PET (pozitronové emisní tomografie) provedli zdejší lékaři 25. srpna 1999 a jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. V roce 2005 Homolka získala jako první nemocnice v republice operačního robota Da Vinci, na kterém lékaři provedli téměř jeden a půl tisíce operací.

Výstava

30letou historii připomene výstava 10 velkoformátových panelů s fotografiemi a historií Homolky. Autorem výstavy je Vasil Stanko a k vidění bude před kostelem sv. Václava nedaleko Anděla až do konce října.

Fotogalerie
34 fotografií