V zásadě se jedná o další plnění klimatického závazku magistrátu hl. m. Prahy, který s ohledem na znečištěné ovzduší, které je v metropoli jedno z nejhorších ve střední Evropě, podniká kroky vstříc ekologičtějšímu cestování po Praze. Tedy ideálně pokud možno vozidly, která nezanechávají emise CO2. Na Vinohradech ve Slezské ulici se v rámci rekonstrukce chodníku a sloupů veřejného osvětlení objevilo 13 EV Ready lamp čili lamp, skrz které lze dobíjet elektromobily.

Nejprve širší centrum, pak zbytek Prahy

„Možností rozšíření nabídky nabíjení elektrovozidel prostřednictvím EV Ready lamp se zabýváme dlouhodobě,“ uvedl při představení pilotního projektu radní hl. m. pro oblast majetku Jan Chabr. „V rámci 1. fáze uskutečňování tohoto projektu, který je rozvržen na šest let, jsme první tyto lampy realizovali ve Slezské ulici ve spolupráci se společností PRE Distribuce.“

Místo nebylo vybrané náhodně. Ve Slezské ulici totiž probíhala rekonstrukce chodníku, při které bylo možné přikročit také k výměně 47 stožárů veřejného osvětlení. Právě výše zmíněná rekonstrukce chodníku byla pro realizaci EV Ready lamp klíčová. „Díky rekonstrukci chodníku bylo možné umístit kabeláž k pouličnímu osvětlení, respektive pro nabíjecí stanoviště, pod zem,“ uvedl předseda představenstva společnosti Technologie hl. m. Prahy (THMP) Tomáš Jílek.
K dobití elektromobilu si lze pořídit buď speciální čip u společnosti PRE, nebo lze využít jednorázovou platbu pomocí QR kódu.
K dobití elektromobilu si lze pořídit buď speciální čip u společnosti PRE, nebo lze využít jednorázovou platbu pomocí QR kódu.
Autor: David Zima

Podle člena představenstva THMP Libora Fialy by se další stovky obdobně nabíjecích stanovišť měly v Praze objevit příští rok. Mezi lokality, kde připadá jejich instalace v úvahu, zmínil například Veleslavín, Lhotku, Černý Most nebo Velkou Ohradu. Místa budou vytipovávána ve spolupráci s Institutem plánování rozvoje hl. m. Prahou (IPR) tam, kde má jejich využití největší smysl. „Projekt je rozfázován na šest let a měl by vyjít na orientačních 800 milionů korun, přičemž náklady v sobě zahrnují nejen instalaci nových stožárů s dobíjecími stanovišti, ale i celistvou obnovu upravené komunikace, kterou je v případě instalací těchto stanovišť nezbytné rozkopat,“ uvedl Jílek. Do šesti let by takovýchto stožárů mělo podle něho být okolo pěti tisíc.

Spekulativní design

Stožáry jsou na pohled veskrz podobné těm, které znají Pražané z jiných částí města. Jsou stejně vysoké a jejich svítidla vypadají moderněji. Navíc jsou podle Jílka vybaveny možností tzv. dynamického osvětlení, tudíž lze jejich jas v noci regulovat dle potřeby. „V méně exponovaných časech můžeme intenzitu jejich osvětlení ztlumit, díky čemuž přispějeme k úspoře výdajů za energii a především také ke klidnějšímu spánku obyvatel, kteří bydlí v okolí.“

Až teprve patice, která není šedivá a kruhová, jak bývá u řady pražských pouličních lamp obvyklé, nýbrž bachratá a černá, a která disponuje právě nabíjecím zařízením, sloupy zásadně odlišuje od ostatních. „Design patice byl vymyšlen jako nízkonákladové a pilotní řešení. Z hlediska estetiky mohou být patice spekulativní, nicméně nejde o definitivní řešení,“ ujistil Chabr. Podle něho bude designový vzhled řešen průběžně v rámci veřejné soutěže, na které se bude podílet také IPR.

Jak to bude fungovat?

V současnosti lze ve Slezské ulici nabíjet u každého sloupu dva elektromobily naráz. Sloupy totiž disponují dvěma nabíječkami o výkonu 22 kW. „Což je pro nabití vozidla třeba přes noc dostačující,“ myslí si Jílek. Zapotřebí ovšem je zařídit si potřebný čip u PRE Distribuce, skrz které bude možné dobíjení zaplatit, případně lze zaplatit jednorázově přes QR kód. V současnosti se však stále jedná o pilotní řešení. Podle Chabra totiž město ještě neví, kolik poskytovatelů elektrické energie pro nabíjení elektromobilů v Praze bude do budoucna. Vše se teprve bude řešit. Praha nabíjecí stanice provozovat nebude, pouze je nechá za veřejné peníze zřídit.

Tak jako hlavní město neprodává naftu a benzín, nemělo by vstupovat ani na liberalizované trhy v otázce prodeje elektřiny pro elektromobily,“ myslí si Jílek. V úvahu připadá buď zřízení společného podniku hlavního města s nějakou energetickou společností, nebo půjde o soutěž ve formě koncese. V každém případě všechny tyto dobíjecí stanoviště, které nechá zřídit THMP, budou disponovat stejnými parametry, a pravděpodobné je i eventuální zvýhodnění Pražanů při jejich využití. „Například lze vzít v úvahu využití Lítačky coby platebního prostředku,“ uvedl Jílek.
Fotogalerie
18 fotografií