9°C
Starat se o slavnostní osvětlení památek není nic jednoduchého. Technik Martin Smid z THMP se o světla pražských památek stará víc než deset let a svoji práci by vůbec neměnil. Prahu má s kolegou Jakubem Lendrem rozdělenou na osminy a každý den kontrolují stav světel nebo zasahují u vážných poruch. Nejradši ze všech památek má Břevnovský klášter, protože je tam podle něj klid, nádherné zahrady a úžasný výhled ze střechy. Hned po něm rád chodí k Týnskému chrámu, který je „nádherně osvětlený bílým světlem a vypadá jako ledové království“.
Práce s nejlepším výhledem
Nejhorší, co se náročnosti údržby týče, je podle Smida bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě: „Na střechu se leze okénkem, které je velké jako pet lahev, a světla jsou na střeše umístěná na dlouhé tyči asi metr od okraje, takže se musíme pořádně natáhnout,“ říká o překážkách zkušený technik. Baziliku zdobí celkem 140 světel, ty jsou mimo jiné na věžích, osvětlen je i Slavín, společná hrobka národních velikánů, jež stojí v těsné blízkosti kostela.
V rámci své práce je technik téměř pořád ve výškách, ale díky tomu se také dostane na místa, o kterých mnohdy veřejnost neví. Na jeho práci se mu líbí, že vidí umělecká díla opravdu zblízka: „Na sochách u střechy vidíte, jak mají třeba dokonale vypracované nehty,“ prozrazuje Smid.
Dívka (19) zahučela do medvědí díry na Petříně a zranila se: Mladí tam popíjeli, neměli tam co dělat
Petřínská rozhledna
„Při technické instalaci je třeba dbát na to, aby nebyla poškozena hodnota objektu, a aby svítidla nekazila ve dne pohled na památku,“ říká Holasová k jednomu z mnoha základních doporučení. NPÚ pak preferuje, když jsou objekty spíše nasvícené méně a střídají se tmavé a světlé plochy nebo žluté a bílé světlo na budově.
Zásadně pak NPÚ nesouhlasí s tím, aby se používala LED svítidla, která mění barevné spektrum. „Použití více barev k různým výročím a mezinárodním dnům je akceptovatelné na Petřínské rozhledně,“ říká mluvčí. V neposlední řadě pak musí slavnostní osvětlení zapadat do celkového osvětlení jeho okolí.
Hlaveň u spánku, mrtví kamarádi: Josef Skalka (65) válčil v Jugoslávii, teď slouží u městské policie
Rozzářené mosty
Nejvíce světel ze všech památek v Praze je umístěno na Karlově a Čechově mostě. Na každé památce je přes 200 světel. Podle Bíny je Čechův most zajímavý tím, že je velmi členitý a používají se zde různé typy osvětlení, jako jsou halogenidové nebo sodíkové výbojky.
Unikátní je také Petřín, kde je nejmodernější osvětlení v celé Praze. Rozhlednu osvětluje celkem 40 LED lamp, jimž lze dálkově a libovolně měnit barvu. Stejnou technologií by měly být v budoucnu ozářené i další památky, jako je Národní divadlo, Jindřišská věž, kostel sv. Martina, Loreta, Břevnovský i Strahovský klášter.
Podle Jana Chabra (Spojené síly pro Prahu), radního pro majetek, však barvy osvětlení bude měnit pouze Petřínská rozhledna: „Každá památka nemůže být nasvětlená jako Petřín, aby Praha nevypadala jako Disneyland,“ řekl radní. V Praze se pak dodržuje pevný pořádek v rozsvěcení památek.
Po proudu dějin
„Jako první se rozsvěcují ty nejstarší a ty taky jako poslední zhasínají,“ prozrazuje předseda představenstva THMP Tomáš Jílek. První se proto rozsvěcují památky z 10. století: „Bazilika sv. Petra a Pavla, rotunda sv. Martina, Leopoldova brána, hradby Vyšehradu a další,“ jmenuje Jílek. Po třech minutách se pak postupně rozsvěcují další století, až nakonec, po třiceti minutách od rozsvícení nejstarších památek, se jako poslední rozzáří památník československým vojákům na Vítězné náměstí. Samostatnou kapitolou je Pražský hrad, který je jedinou památkou, jehož osvětlení nemá THMP ve správě. Na osvětlení areálu si platí správa hradu soukromou společnost. Za osvětlení pražských památek platí magistrát ročně asi dva miliony korun.
