Negrelliho viadukt, druhý nejstarší dochovaný pražský most přes Vltavu a první železniční v metropoli, slaví dokončením svých 170 let. První zásadní rekonstrukce za dobu jeho existence začala v létě 2017, 167 let od uvedení mostu do provozu v červnu 1850. Celkem vyšla na 1,9 miliardy korun. Vlaky se sem vrátí v pondělí. „S nimi k původní verzi i jízdní řády. Osobní a spěšné vlaky od Kralup nad Vltavou tak už nepojedou přes Holešovice, ale kratší cestou po viaduktu. Zastavovat znovu budou v zastávce Holešovice zastávka. Rychlíky od Děčína a Ústí nad Labem pojedou i nadále přes Holešovice na Hlavní nádraží,“ řekl Filip Drápal, mluvčí Ropidu, organizátora pražské dopravy.

„Také osobní vlaky od Kladna budou zastavovat v Bubnech u staré nádražní budovy, ne u stanice metra Vltavská. Rychlíky pak až na Masarykově nádraží,“ dodal. „Prosíme cestující, aby si aktuální jízdní řády v příštím týdnu ověřili například v internetovém vyhledávači spojení,“ radí mluvčí Českých drah Gabriela Novotná.

Tři roky na skládačku

Téměř tříletá oprava Negrelliho viaduktu zahrnovala zásah do 99 mostních kleneb a kompletní výměnu 19 z nich, opravy nosných konstrukcí nebo čištění jednotlivých kamenů stavby. Je totiž památkově chráněná, kameny z let 1845 až 1849 tak byly po jednom snímány, označeny a kontrolovány. Nepoškozené se znovu vracely na stejné místo.

Negrelliho viadukt v průběhu rekonstrukce:

Video
délka: 00:49.53

Jedinečný pohled na probíhající opravu Negrelliho viaduktu. Jiří Marek

Vedle stavařů a památkářů se na opravách podíleli i potápěči či pyrotechnici. „Správa železnic totiž žádala o průzkum v souvislosti s pražským povstáním z roku 1945, žádná munice však nalezena nebyla,“ vysvětlila Linda Černá Vydrová ze stavební společnosti Hochtief, která opravy provedla. Viadukt je také prvním dokončeným úsekem plánované trati na letiště v Ruzyni.

Překvapení i pohromy

Několikaletou rekonstrukci provázelo i několik komplikací. Největší hrozbou se zdála být bouře Carmen v lednu 2018. Vítr o rychlosti 75 km za hodinu tehdy strhl provizorní zastřešení viaduktu do Vltavy. „Naštěstí nedošlo k žádným škodám,“ řekl Michal Talián z firmy Hochtief. Nepříjemným překvapením v průběhu stavby pak byl horší stav mostu, než se původně očekávalo, což také oproti plánům rekonstrukci prodražilo. Tím příjemnějším se pak stal nález vchodu do podzemních chodeb.

Bariéra i chlouba

Jméno nese po svém autorovi, rakouském dopravním inženýrovi Aloisi Negrellimu (†59). Ten byl za své zásluhy v oboru dokonce v říjnu 1850 povýšen do šlechtického stavu, získal titul rytíř Negrelli z Moldelbe. Přestože jeho viadukt je dnes vnímán jako neodmyslitelná součást metropole, v době vzniku jej Pražané považovali za bariéru. Techniky i umělce však fascinoval třeba svou délkou, při otevření byl nejdelším mostem Evropy. Během rekonstrukce došlo ke sjednocení jeho barevnosti, původně se části mostu lišily v odstínech dle použitých materiálů. Kromě toho dnes můžeme vidět most tak, jako naši předkové – původní podoba v empírovém slohu zůstala zachována.

Video
délka: 00:49.53

Jedinečný pohled na probíhající opravu Negrelliho viaduktu. Jiří Marek

Fotogalerie
138 fotografií