Populární americká komička Tina Fey v jednom ze svých vystoupení trefně popsala věčný problém rodičů batolete. Procházíte po domě a říkáte si: „Proč je to tady sakra mokrý?“ Její zásadní otázku rozšiřuji o další: „Co to vlastně po zemi rozmatlal,“ a vzápětí mě napadne třetí i čtvrtá: „Snad toho není někde víc a kde to, panebože, vzal?“
Pepínek dovršil rok a půl, což je podle mě osmnáct v miminkovské říši. Moc dobře ví, co se smí, nesmí, a že vyrvat kytky z květináče, pomazat se hlínou a ještě před tatínkem utíkat, se nesmí. Ale je to neskutečná sranda. Kupříkladu ve středu jsem se holil a v kuchyni bylo ticho. V hlavě mi běželo milion možností, co dělá, a žádná nekončila tím, že sedí a prohlíží si knížku.
Podezřelé ticho
Vtrhl jsem s žiletkou v ruce do kuchyně, na obličeji měl vrstvu pěny, a jakmile jsem dílo spatřil, okamžitě se mi přitížilo na srdci. Jak to ti naši rodiče dokázali, že jsme přežili do dospělosti? Pepín totiž na stole objevil plný pytlík müsli od snídaně, vylezl si pro něj a rozsypal celý jeho obsah po obyváku. Spokojeně si pak hověl na židli, nabíral si větší kousky a vítězoslavně mi oznamoval: „Mňam, mňam.“ Pár nádechů, výdechů. Dopadlo to ještě dobře.
V dešti do lesa
Na co ale nemám absolutní nervy, je nechat ho cachtat se v kalužích a v bahně. V Praze v uplynulých dnech nebylo zrovna nejlepší počasí, přesto se žena rozhodla jít s dítětem do lesa. Když přijel domů ve vypůjčené růžové kombinéze, věděl jsem, že to nedopadlo dobře.
„Jakmile uviděl první kaluž, tak se v ní hned rochnil. Chodil přes ni sem, tam a líbilo se mu, jak bahno a voda cáká. Bláto si rozmazal i do obličeje! Ten byl úplně manický, super to bylo,“ hlásila hned od dveří nadšená manželka a neopomněla dodat, že je to důležité pro rozvoj dítěte. Čtyři dny se nám pak rozvíjelo zabahněné oblečení v napuštěném umyvadle, než jsem ho teda vypral a u toho si brblal pod vousy, že se na ten rozvoj můžu… A v kuchyni mezitím bylo zase podezřelé ticho.
