Se stavbou potrubí vedoucího do botanické zahrady, kterým bude protékat voda z Vltavy, se začalo již loni. Ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy Bohumil Černý o jeho výstavbě hovoří jako o „největším pozitivním kroku, který se v zahradě udá od jejího založení.“ Práce na jeho zhotovení nepozastavil ani koronavirus.
„Výstavba probíhá dle harmonogramu, čili máme už nyní vytvořené infiltrační studny u Vltavy a potrubí, které vede pod zahradami Trojského zámku, pod vinicí sv. Kláry a Ornamentální zahradou až k rozhledně v areálu Střed,“ uvedl pro Blesk.cz ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy Bohumil Černý.
Betonový monolit
U rozhledny potrubí o délce necelého kilometru ústí do zapuštěného betonového rezervoáru o objemu 70 metrů krychlových. Z něj se po zahradě rozprostírají „tři větve“ vnitřních rozvodů. „V současné době se čeká na dodávku čerpadel a různých technologií, které budou kontrolovat příkon vody a její kvalitu,“ nastiňuje ředitel. Na jaře by měly být hotovy rozvody do severních a západních částí zahrady, na podzim pak do jižních.
V rámci zbudování vodovodu počítá zahrada s návratností investice za 25 milionů korun do 10 let. „Díky přírodní vodě z Vltavy ušetříme až tři miliony ročně, které jsme vynakládali na zalévání rostlin pitnou vodou z vodovodní soustavy,“ uvádí Černý. K ekonomickému řešení přispívá také pouze nezbytný počet čerpadel. Tam, kde to bude možné, poteče voda potrubím z rezervoáru samospádem.
Nechte se pozvat na krátkou procházku trojskou botanickou zahradou. Takové pohledy jen tak nezažijete! David Malík
Ani kytička nazmar
Téměř kilometr dlouhé potrubí, které zdolalo více než 80 metrů převýšení, se podařilo vybudovat doslova bez ztráty kytičky. Postačilo k tomu pouze pár šachet, skrz které se kontroloval správný směr vedení potrubí, které se razilo podtlakem. „Museli jsme je vést pod zemí, protože kdyby se po celé délce budovalo formou vykopaného příkopu, jímala by mě hrůza,“ nezastírá Černý. Místy je potrubí v hloubce metru pod povrchem, najdou se ale místa, kde vodovod a denní světlo bude dělit devět metrů zeminy.
„Osobně jsem byl dost vyděšený, že by se potrubí mohlo prokopat na denní světlo někde ve svahu a zničit nám část expozice nebo vinici,“ uvádí Černý. „Šnek,“ který potrubí hnal vzhůru do svahu, uměl rozpoznat překážky v podobě kamenů či blízkost povrchu a uměl vychylovat svůj směr. „Poškození zahrady tak nakonec bylo ani ne půl procenta. Spolupráce s firmou, která výstavbu potrubí zajišťovala, probíhala perfektně,“ cení si ředitel.
Pouze závlaha
Poslední dobou je nejen v Praze k vidění opatření, kdy nejrůznější budovy využívají dešťovou vodu například pro splachování toalet. Proč to v botanické zahradě nebude s říční vodou možné? „Není jisté, kolik rozpuštěných látek a minerálů v říční vodě bude,“ vysvětluje ředitel. „Rostlinám to jedině prospěje, ale v případě toalet by se mohlo stát, že by mohla splachovadla zatvrdnout."
Vodopád s kaňonem
Jinak má ale vodovod zbudovaný za 25 milionů korun samé klady. „Slibuji si od něj největší proměnu celé zahrady za dobu její existence,“ uvádí Černý. Co tím má na mysli? Například projekt, o kterém již pro Blesk.cz loni hovořil jen v hrubých obrysech.
„V dubnu jsme už získali územní rozhodnutí pro zřízení expozice hluboce zaříznutého amerického kaňonu. Půjde o jakýsi vodní svět americké flóry, v němž se bude nacházet vodopád a drobná jezírka,“ uvádí ředitel. Vzniknout by měl v severní části zahrady, poblíž expozice Americké prérie. Také vodopád či jezírka budou napájena vodou z Vltavy.
Kdy by kaňon s vodopádem mohl být hotov? „Bohužel je teď zavřená tržnice Sapa, kde bych si mohl koupit věšteckou kouli. Ta by mi s těmi odhady pomohla,“ uvedl s úsměvem ředitel. „Podle našich původních plánů se mělo s realizací začínat na přelomu let 2021 a 2022. Vzhledem k tomu, jak se mění ekonomika, tak lze obecně těžko odhadovat, kdy s realizací kaňonu začneme. Může to nastat klidně ve druhé polovině 20. let.“
