7°C
Jak Blesk.cz v minulém týdnu informoval, předsedkyně výboru pro sociální politiku a pražská zastupitelka za Piráty Eva Horáková obeslala ředitele domovů důchodců s neobvyklými dotazy - zajímaly ji informace o pohřbívání klientů, kteří nemají žádné příbuzné a zemřou osamělí, se záměrem vytvořit takovým zemřelým společnou hrobku. U ředitelů se však nápad s velkým úspěchem nesetkal, řada z nich poukazovala na zavedený systém sociálních pohřbů, který v Praze funguje. Jak se v hlavním městě pohřbívají lidé, jejichž ostatky si rodina nevyzvedne?
Podle zákona se o ostatky zemřelého musí fyzická nebo právnická osoba přihlásit do 96 hodin od úmrtí. Pokud tak neučiní, jsou ostatky pohřbené tam, kde člověk zemřel. Tento zákon se vztahuje na opuštěné lidi, osoby, které se nepodařilo identifikovat, nebo na děti, které se narodí mrtvé a o jejichž těla se nepřihlásí rodiče. Ti všichni pak podstoupí sociální pohřeb, který se v pražských čtvrtích liší. Ročně se v Praze takto pohřbí více než 400 lidských ostatků.
Oslovili jsme Prahu 1 až 10 s dotazem, kam ostatky ukládají. Všechny městské části nechávají zemřelé zpopelnit. Výjimkou jsou zemřelí cizinci, s jejichž kremací musí souhlasit cizí stát, jinak jsou jejich ostatky uložené do hrobu na 10 let. Neztotožněné osoby jsou taktéž pohřbeny do hrobu kvůli možné pozdější identifikaci.
Odpočinek mimo Prahu
Většina městských částí si platí soukromou pohřební službu, která se postará o převoz těla, kremaci a následné uložení nebo rozptýlení popela. Například pro Prahu 1, 5 a 6 pracuje stejná soukromá pohřební společnost Pegas. Podle jejího jednatele Jiřího Hamana nechává firma rok uschované urny, než popel rozptýlí. „Konkrétně se jedná o urnový háj krematoria Motol. Urny jsou uloženy v kolumbární schránce na dobu minimálně jednoho roku a poté je zajištěn rozptyl,“ uvedl Haman. Stejně postupuje i soukromá společnost, kterou si platí Praha 10.
Na rozptylové loučce končí i lidé, kteří skonají v Praze 8 a 9. Jenže nejsou pohřbení v Praze: „Praha 8 nechává ukládat ostatky při tzv. sociálních pohřbech na rozptylové loučce u Krematoria v Mělníku,“ uvádí mluvčí Prahy 8 Martin Šalek. Praha 8 podobně jako Praha 5, 6 a 10 zařizuje nejvíce sociálních pohřbů. Mohou za to nemocnice, které se nacházejí na jejich území.
Hrobky a hrobová místa
„Vzhledem k tomu, že na území MČ Praha 5 jsou dvě velké nemocnice Homolka, Motol a největší LDN v Praze, kde dožívají pacienti z celého Středočeského kraje, kterým se o pohřeb nikdo nepostará, máme žádostí o vypravení sociálních pohřbů rok od roku stále víc,“ uvádí za Prahu 5 Jitka Drmolová s tím, že jen za letošní rok se uskutečnilo 53 sociálních pohřbů.
Na Olšanském hřbitově nechávají ostatky uložit Praha 2 a 3, kde mají pronajaté hrobky, hrobová místa a využívají i rozptylové loučky. Praha 4 má od roku 2019 v pronájmu hrobku na hřbitově Nusle, kam urny ukládá. Praha 7 má pronajaté hrobové místo ve Strojnické ulici. „Uložení uren a poslední rozloučení se zemřelými z Prahy 7 zde pořádáme jednou ročně od roku 2017,“ prozradil mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.
Městské části zaplatí za jeden pohřeb v průměru 8 tisíc korun. Konečné vyúčtování za sociální pohřby posílají na ministerstvo pro místní rozvoj, které jim je zpětně proplatí. Nejvíce si za ně ročně účtuje Praha 8 (cca 750 tisíc korun), Praha 2 (cca 700 tisíc korun) a Praha 4 (cca 650 tisíc korun).
