14°C
Předposlední zářijový víkend ovládla různé kouty Prahy akce pod hlavičkou „Zažít město jinak“. V jejím rámci se konala také událost „Street Art Against Visual Smog“, během níž přemalovali výdech z metra, který vznikl v polovině 80. let a navrhl ho architekt Zdeněk Drobný. Poslední roky rozměrný betonový objekt sloužil spíš jako pisoáry pro bezdomovce a volný prostor pro čmáranice sprejerů.
Happening „Street Art Against Visual Smog“ organizoval Tým Attract, který sdružuje nadšence do městského umění. Podle iniciátorky nápadu Jaroslavy Mlynářové je fialová barva pouze podkladem „pro mnohem komplexnější a vizuálně atraktivnější dílo. Naším cílem je dokončit projekt do konce tohoto týdne,“ uvedla Mlynářová pro Blesk.cz. Hlavním důvodem, proč se rozhodli pro přemalování výdechového komínu bylo to, že chtěli lidem zpříjemnit park.
Kýč a hnus
Jenže květiny na fialovém pozadí místo pochvaly sklidily velký posměch a pobouření na facebooku: „Polovzdělanost, neúcta k řemeslu a odbornosti. Jen typická ukázka,“ píše kupříkladu Ondřej B. Jiní lidé ho přirovnávají k „fialovému hnusu“, jak zaznělo ve filmu Slunce, seno, jahody. Ani organizátorům akce „Zažít město jinak“ se přemalovaný objekt moc nelíbí: „Laickým pohledem nejsme z nové podoby také příliš nadšení, nicméně je třeba zmínit, že před přemalováním byl výdech ve velmi špatném stavu, takže jeho estetická hodnota v původním stavu byla diskutabilní. Pokus o jeho zkrášlení se možná nepovedl, ale paradoxně to může posloužit k většímu zájmu o tento, do té doby velice zanedbaný, objekt a jeho profesionálnější opravu,“ prozrazuje Anna ze sdružení Auto*Mat, které slavnost Zažít město jinak pořádá.
Výdechové komíny jsou dnes vnímané nejen z hlediska jejich funkčnosti, ale i jako umělecký a architektonický objekt. Betonovým komínům byla dokonce věnovaná celá publikace „Nádech výdech“ od Jana Charváta, podle nějž po desítkách let výdechy dokazují, že „nejen fungují, ale že se z nich staly trochu překvapivě drobné perly pražské technicistní architektury,“ píše ve své knize.
Chyběl souhlas
Je pak překvapivé, že výdech na náměstí 14. října, který je v majetku Dopravního podniku hlavního města, ho nechal pomalovat: „Chceme podporovat trend, kdy komunita přímo přispívá svou energií do veřejného prostoru. Dopravní podnik má ve své strategii propůjčování ploch k výtvarnému zpracování, snaží se tak mimo jiné zabraňovat ilegálnímu graffiti. V uvedeném konkrétním případě jsme s realizací souhlasili, neboť jsme nechtěli bránit zdravé iniciativě,“ řekla pro Blesk.cz mluvčí Dopravního podniku Aneta Řehková. Podle starostky Prahy 5 Renáty Zajíčkové (ODS) dostala akce posvěcení i od Rady městské části Prahy 5, což se dělá běžně i u jiných událostí na území městské části.
O nátěru ale nevěděl pražský Národní památkový ústav, jehož ředitel Ondřej Šefců pro Blesk.cz uvedl, že výdech je v památkově chráněné zóně: „Sám výdech památkově chráněný není, ale nachází se na území památkové zóny Smíchov, čímž podléhá plošné ochraně,“ řekl s tím, že se nesmí zasahovat do tvaru objektu či nátěru bez souhlasu památkové péče. „K živelnému omalování výdechu se stavíme negativně, neboť objekt má charakteristické řešení s architektonickými prvky a povrchem z pohledového betonu, který doplňuje popínavá zeleň,“ komentuje nepovedený zásah Ondřej Šefců.
Jaroslava Mlynářová potvrdila, že v den vydání článku Blesk.cz kontaktovala Národní památkový ústav a bude se s nimi chtít osobně setkat: „Chceme dostat odbornou zpětnou vazbu, vyslechnout si jejich připomínky, abychom mohli vytvořit prostor pro diskusi o limitech zmíněné plošné ochrany objektů, které se nacházejí v památkové zóně. Určitě je v zájmu všech subjektů, aby Praha byla stále krásnějším místo pro život,“ říká iniciátorka projektu Mlynářová.
