„Chceme oblast ponechat přístupnou, zároveň však potřebujeme zajistit bezpečnost,“ řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) a dodal, že na místě jsou nyní pracovníci Kloknerova ústavu, kteří vytipují nejrizikovější místa. Podle jejich průběžného posouzení je možné oblast otevřít do doby, než bude zpracována finální diagnostika a statická analýza, což by mělo být do konce roku. Kloknerův ústav také doporučil zakázat v oblasti větší shromáždění.
Rozhodnutí stavebního úřadu nicméně magistrátu přikazuje stavbu podepřít a do té doby oblast znepřístupnit. Aktuální průběžné posouzení podle Chabra stavební úřad pouze vzal na vědomí, takže platí původní rozhodnutí a magistrát musí nechat nepřístupné alespoň nejrizikovější oblasti. Zároveň se čeká na stanovisko legislativního odboru magistrátu ohledně dalšího postupu, dodal radní.Magistrát nechal oblast o rozloze asi tisíc metrů čtverečních, která tvoří střechu podzemní stavby, uzavřít minulý čtvrtek. Stavební úřad pří rozhodování vycházel z předběžného posudku, podle kterého jsou některé části střechy v důsledku dlouhodobého zatékání ve špatném stavu a v případě zatížení například větší skupinou lidí by se mohly zřítit. Kloknerův ústav nyní uvedl, že posudek vycházel pouze z vizuálního zhodnocení bez podrobnější diagnostiky a statistické analýzy.
Plány s podzemím
Zatím není jasné, co magistrát s podzemím pomníku v dlouhodobém horizontu provede. Minulé vedení Prahy plánovalo v podzemí vybudovat galerii, což to nynější zamítlo. Zástupci Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) po volbách navrhovali vybudovat v něm muzeum totalitních režimů. Ani tento záměr město neschválilo, nelíbil se zejména zástupcům Prahy Sobě, jejímž lídrem je starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Podzemí památníků nyní využívá jako zázemí společnost Containall, která kolem pomníku pořádá kulturní akce a nabízí občerstvení.
Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl na Letné odhalen v roce 1955, kdy éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, končila. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. Pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku lidově přezdívaného "fronta na maso" rozhodli až začátkem 60. let.
