Plochu Prahy 10 pokrývá podle Martina Pecánka, který je vedoucím odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje Prahy 10, přibližně 15% městské zeleně v parcích, na veřejných prostranstvích, v ulicích. Celková velikost Prahy 10 je přitom zhruba 19 kilometrů čtverečních, na kterých žije přes sto tisíc obyvatel.

Celoroční práce

Ti se nejčastěji k veřejné městské zeleni vyjadřují v letních měsících, ve kterých za poslední dobu převládají značná horka a sucha. Martin Pecánek nicméně upozorňuje, že pracovníci pečující o městskou zeleň mají napilno i v jiných měsících. „Dennodenně vyráží do ulic a parků. Škálou jejich činnosti je především kontrola zeleně, zda je či není v pořádku, a podle toho radnice přiděluje různé úkoly zahradnickým službám.“

Na 150 hektarů zelených ploch disponuje Praha 10 třemi takovýmito „kontrolory“. Ti se po celý rok včetně zimy starají o to, aby zeleň prosperovala. „Na podzim je náplní jejich práce převážně koordinace hrabání listí, v zimě odklízení sněhu,“ uvedl Pecánek. Zároveň dbají na to, aby vzrostlá zeleň nebránila průchodu osob na chodnících, nezasahovala do komunikací nebo neclonila dopravní značení.

Kdo je větším škůdcem?

Taktéž se musí potýkat i s jevy, které lze stěží ovlivnit. Třeba vandalismus a lidská zlovůle, kterých není ušetřená ani Praha 10. „Například v ulici V Olšinách, což je velmi exponovaná a tepelně zatížená dopravní tepna, nám kdosi letos v létě odcizil zavlažovací vaky,“ podivuje se Pecánek.

Na území Prahy 10 se nacházejí i lesní porosty, například v případě Malešického lesa. (ilustrační foto)
Na území Prahy 10 se nacházejí i lesní porosty, například v případě Malešického lesa. (ilustrační foto)
Autor: Eva Fornálová

„Vandalské útoky, kdy někdo úmyslně zničí strom, se bohužel v Praze dějí. U nás jich naštěstí není mnoho,“ říká Pecánek. Podle něj je častějším jevem, kterým se radnice musí zaobírat, úklid nepořádku ze zelených ploch či opravy zdevastovaných laviček nebo košů v parcích. Na ty podle Pecánka putují z pokladny radnice nemalé finance, které by nebylo od věci využít jinde.

Například pro výsadbu nových stromů či častější zalévání,“ upřesňuje místostarostka Prahy 10 Jana Komrsková (Piráti). Podle Pecánka jen za zálivku stromů na pozemcích, o které se stará městská část, putuje přes milion korun ročně. S případy vandalismu, kdy někdo zlovolně zlomí mladý strom, jako se to stalo v Čelakovského sadech koncem srpna, se lze v Praze 10 setkat minimálně.

Sekat či nesekat?

Magistrát hlavního města letos vydal metodické doporučení, v rámci kterého se sekání travnatých ploch neprovádí, přesáhne-li teplota vzduchu 26 °C, nebo při období přetrvávajících such. Přesto se na sociálních sítích neustále různí názory na tuto péči. Někteří volají po častějším sekání, jiní by nesekali přes léto vůbec. Jak to má Praha 10?

Dodržujeme metodiku, kterou vydalo hlavní město,“ sdělila místostarostka. K sečím nicméně přistupují nikoliv dle předem naplánovaných termínů, ale podle aktuálního vývoje teplot. „Na základě uskutečněných sečí nicméně vnímáme, že letošní léto oproti těm předešlým bylo výrazně sušší. Zatímco loni jsme koncem srpna provedli šest sečí, letos jen čtyři.“ Ještě předloni jich přitom bylo ještě více.

Ne všechny zelené plochy má ve správě Praha 10, a ne všude se tak seká podle nové metodiky. Například loni v červnu byli přistiženi pracovníci pečující o zeleň, kterak v ulici V Olšinách sekali uschlé travnaté pásy na tramvajové trati. Podle Pecánka se obdobné jevy vyskytly i letos. „Když víme, který správce takto k městské zeleni přistupuje, snažíme se jej oslovit, aby se takový jev již neopakoval,“ uvedl s tím, že radnice se snaží spolupracovat jak s městskými organizacemi, tak i se soukromými subjekty.
Video
délka: 01:43

Takto byli přistiženi pracovníci pečující o městskou zeleň pro pražský dopravní podnik v Praze 10 minulé léto. Filip N.

Více zeleně jedině s novou výstavbou

Podle místostarostky je zeleň v Praze 10 v konstantně dobrém stavu, a její rozšiřování v plánu do budoucna není. Problémem je nedostatek místa. Rozvoj zeleně by tak přicházel v úvahu s novou výstavbou, která je ovšem ve výrazně dlouhodobém časovém horizontu plánovaná v lokalitě Bohdalec – Slatiny. „S čím v současné chvíli můžeme pracovat, je drobné rozšiřování zeleně ve vnitroblocích nebo v rámci revitalizací parků,“ uvedla Komrsková.

Překvapivě právě ve Strašnicích roste nejkrásnější alej, která je v Praze k nalezení. Je jí Jiráskova alej, podle hlasujících v anketě Alej roku za rok 2018.
Překvapivě právě ve Strašnicích roste nejkrásnější alej, která je v Praze k nalezení. Je jí Jiráskova alej, podle hlasujících v anketě Alej roku za rok 2018.
Autor: ÚMČ Praha 10

Velký otazník se nicméně vznáší nad budoucností lokality Trojmezí, která se rozkládá mezi Prahou 10, Prahou 11 a Prahou 15. „Kdyby tam mohl vzniknout městský park, tak už bychom se mohli bavit o výsadbě tisíců stromů,“ nechal se slyšet Pecánek. Problémem nicméně je, že vlastníci daných pozemků lokalitu dlouhodobě hodlají zastavět, proti čemuž se dotyčné radnice brání.

Fotogalerie
17 fotografií