Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická v Praze poskytuje ve dvou domech celkem 159 míst pro klienty a dalších 12 lůžek v chráněném bydlení. Celé zařízení je důmyslně koncipováno do šesti „domácností“, které rozdělují obyvatele domova dle nejrůznějších zdravotních a psychických diagnóz, které se u nich projevují.

Místo poskytuje sociální služby postiženým lidem dlouhodobě, za posledních 5 let se tu ale pod vedením ředitelky Lenky Kohoutové dějí zásadní změny. „Přeměnili jsme pětilůžkové pokoje v celém zařízení na jedno- a dvoulůžkové. Jeden z úseků je humanizace sociální služby. Snažíme se, aby tu každý dostal to, co potřebuje,“ vysvětlila ředitelka.

Začátkem příštího týdne tu avizovaná „pětiletka“ skončí otevřením nové domácnosti. Ta se bude soustředit na takzvanou „paliativní péči“, která se věnuje klientům, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo konečném stádiu. V minulosti tito lidé podle Lenky Kohoutové končili přikurtovaní v nemocničních zařízeních a jejich odchod ze světa byl nedůstojný. To se právě tady změní.

Video
délka: 06:01

Ředitelka Lenka Kohoutová, poslankyně Markéta Pekarová Adamová a pražský radní Jan Chabr o Domově Sulická. Daniel Vitouš

„Tato nová domácnost není zdravotním zařízením. Jsme sociální službou, budeme zde vyvažovat zdravotně-sociální pomezí. Nezaměstnáváme lékaře, působit zde bude zdravotní sestra a pracovníci v sociálních službách,“ uvedla ředitelka.

Jedna velká rodina

Zaměstnanci v Domově Sulická prosazují přátelský přístup, i když to s některými klienty není jednoduché. Žijí tady všichni pospolu, klienti chodí za zaměstnanci do kanceláří a posedávají společně, kde to jen jde. Naopak do pokojů klientů pracovníci nechodí, pokud si to obyvatelé sami nepřejí.

„Všechny poučky říkají, že si máme držet odstup, že musíme mít své soukromí a podobně. Když se ale bavím se svými kolegy, vytvořili jsme si tak trochu druhou rodinu. Jsme tu spoustu hodin, jsme tu s klienty, kterým asistujeme, kteří nás obohacují, a my se snažíme obohacovat je,“ sdělila Lenka Kohoutová.

Součástí Domova Sulická je i kavárna.
Součástí Domova Sulická je i kavárna.
Autor: Daniel Vitouš

Podle ní se pro zkvalitňování života obyvatel domova využívají také moderní metody. Nejde o žádné technologické „vychytávky“, ale o pokrokové přístupy v rámci komunikace. Jsou zde totiž také klienti, kteří se nedokážou domluvit slovy a pro dorozumívání potřebují zástupné předměty či obrázky. Díky tomu tady už tři roky umějí „hovořit“ s lidmi, se kterými by to jinak nešlo.

„Magický snoezelen“

Dalším důkazem toho, že tady lidský přístup k mentálně postiženým myslí skutečně vážně, je speciální multismyslová místnost. Je v ní tma, designově tu v různých barvách pouze svítí nejrůznější efektové prvky. Do toho hraje uklidňující relaxační hudba.

„Místnost pomáhá ke zklidnění, k navazování kontaktu s klientem. Máme docela vysoké procento lidí žijících s agresí. Hodně se snažíme o to, abychom klienta uměli tímto způsobem zklidnit, dorozumět se s ním, dát ho do pohody,“ prozradila Lenka Kohoutová.

Stimulující snoezelen v Domově Sulická.
Stimulující snoezelen v Domově Sulická.
Autor: Daniel Vitouš

Podle ní bývá na čekací listině do tohoto zařízení zhruba 20 až 30 lidí, někteří se sem dostanou v horizontu týdnů, někteří čekají dlouhé měsíce, jiným se poradí alternativní typ služby. „Můžeme mít volné místo, ale stane se, že k jednomu klientovi se druhý nehodí, nemají stejné povahové vlastnosti. Byla bych špatným ředitelem, pokud bych říkala, že postupně budeme brát každého. Musí se hodit vždy ke svému kolegovi na pokoj,“ dodala Kohoutová.

Podpora města a nutnost změn

Ve finální fázi modernizace Domova Sulická investoval do tohoto místa pražský magistrát částku 72 milionů korun. „Zdá se to jako obrovská částka, nicméně došlo tu k vybudování jednotlivých domácností. Teď nás bude v září čekat poměrně dlouhá obsáhlá debata o rozpočtu na příští rok. Pevně věřím, že se tam dostane právě na to, jakým způsobem by mělo docházet k další proměně jiných zařízení právě na zařízení tohoto typu,“ uvedl pražský radní Jan Chabr (TOP 09).

Toto do značné míry unikátní sociální zařízení by se do budoucna mělo stát inspirací pro všechny ostatní. Aby jich přibývalo, musejí podle poslankyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) iniciativu zahájit samotné kraje. V současnosti však naše zákony skýtají pro tyto domovy nejrůznější úskalí, z nichž ten hlavní je nejistota rozpočtu, protože finanční obnos se přiděluje vždy z roku na rok. „Je to problém pro všechny typy sociálních služeb, předvídatelnost, kolik dostanete v příštím roce na provoz je nulová. Měli bychom řešit dlouhodobost,“ nastínila zamýšlené změny do budoucna Pekarová Adamová.

Fotogalerie
26 fotografií