Lesy hlavního města Prahy využívají pro kontrolu stromů na území metropole speciální tomograf. Ten funguje na principu ultrazvuku, pomocí diagnostiky pak dokáže odhalit hnilobu či dutinu uvnitř stromu. Jde o takzvanou neinvazivní metodu, která stromu prakticky nijak neuškodí. Cílem je změřit, jakou rychlostí se uvnitř stromu šíří zvuk.

Práce s tomografem probíhá pouze během teplejších měsíců. „V zimním období se standardně měření nedělá, protože ve dřevě zamrzá voda a zvuk se šíří různou rychlostí oproti běžnému stavu,“ vysvětlil vedoucí úseku arboristika pražských lesníků Ján Kokavec.

Jak to přesně funguje?

Odborník musí nejprve změřit obvod kmene v místech, kde hodlá tomograf použít. Po obvodu se pak do stromu umístí hřebíky, které zasahují jen do okrajové vrstvy porostu. Počet hřebíků odpovídá počtu měřicích čidel, která se pomocí kabelu napojí na hřebíky. Celá série čidel se posléze připojí k měřicí jednotce, která předává informace do počítače.

Samotné měření rychlosti šíření zvuku následně probíhá poklepáním speciálním kladívkem na jednotlivé hřebíky ve stromě. Zvuk se přenáší stromem do ostatních čidel, od kterých se posléze odráží zpátky k poklepanému hřebíku. Tím vznikají data, která se postupně získají ze všech umístěných hřebíků. Na každý z nich arborista poklepe kladívkem třikrát, aby došlo k získání průměrných hodnot.

Video
délka: 03:03.19

Odborník pražských lesů Ján Kokavec o tomografickém měření stromů Daniel Vitouš

Výsledkem jsou číselné údaje v metrech za sekundu (m/s). Pro jednotlivé druhy dřevin se ideální stav stromu mírně liší, pokud se však hodnoty dostávají nad 1000 m/s, dá se usoudit, že je dřevo v pořádku. V případě, že se objevují hodnoty kolem 600 či 700 m/s, uvnitř stromu bude zřejmě defekt.

Co se dělá dál?

„Za špatnými výsledky měření může stát dutina. Je potřeba data vyhodnocovat podle stavu stromu, podívat se na něj, uvažovat, proč tam defekt je. Případně se zjišťuje, jestli je ve stromě hniloba. Pokud je strom velký, nemusí být dutina vůbec žádný problém. Pokud je dutina rozsáhlejší a zasahuje i do povrchových částí dřeva, může se udělat například obvodová redukce,“ sdělil Ján Kokavec.

Takovou redukcí bývá prořez větví, díky kterému se sníží náporová plocha větru. To vede ke snížení rizika zlomení kmene. „V tomografickém měření vždy řešíme hlavně riziko zlomu kmene. Dá se například měřit i v koruně stromu, lze vyhodnocovat takzvané kosterní větve, celá problematika je komplexnější,“ vysvětlil odborník pražských lesníků.

Kde a jak často se používá

Tomograf se využívá zejména u památných stromů, u kterých je žádoucí, aby vydržely co možná nejdéle. Z důvodu bezpečnosti se pak měření realizuje i v pražských parcích, konkrétně například na Petříně či ve Stromovce, a v uličních stromořadích. Četnost užití je nárazová, někdy se s tomografem pracuje každý den, jindy pouze dvakrát v týdnu. Ročně jde v Praze v průměru o zhruba 50 využití tohoto přístroje, který se po celé republice vyskytuje pouze v několika kusech.

Pražští lesníci zjišťují zdravotní stav stromů pomocí speciálního tomografu.
Pražští lesníci zjišťují zdravotní stav stromů pomocí speciálního tomografu.
Autor: Daniel Vitouš

Během ukázky tomografu pro Blesk.cz se v pražské Stromovce prověřoval javor, u kterého panovalo podezření, že by se u něj mohl nějaký defekt vyskytovat. Jelikož ale měřené hodnoty na dvou místech v různých výškách jeho kmene neklesly pod hranici 1000 m/s, usoudil odborník, že strom je bez defektu.

Strom je v grafickém zpracování tomografického měření v pořádku, pokud je zobrazována jen černá či hnědá barva. Zelená signalizuje lehkou hnilobu, fialová je přechodná fáze mezi hnilobou a dutinou, zatímco dutinu vyobrazuje modrá barva.

Fotogalerie
19 fotografií