9°C
Modernizace takzvaných rejd plavební komory u ostrova Štvanice bude znamenat, že zejména díky nové nábřežní zdi navazující na Negrelliho viadukt lodě podstatně bezpečněji a pohodlněji zaplují do druhé nejvytíženější plavební komory v Praze. Tou první je Smíchov.
Po realizaci všech úprav se má úroveň lodní dopravy na tomto úseku zvýšit na standard západoevropských zemí. Nákladní lodě by tak opět mohly najít uplatnění na dopravním trhu v hlavním městě a okolí.
Co přesně udělají?
Podle ředitele Milana Veselského, který šéfuje šesté divizi Metrostavu, se práce na Štvanici provedou s maximálním ohledem na životní prostředí, obyvatele i uživatele ostrova. V takzvané horní rejdě se postaví nové čekací stání pro malá plavidla, u takzvaných „daleb“ pro velká plavidla se Vltava prohloubí na úroveň 2,5 metru, což povolí průplav lodí s těžším nákladem.
V dolní rejdě pak budou úpravy ještě větší, po proudu od Negrelliho viaduktu dojde k rozšíření stávajícího úzkého plavebního kanálu pomocí téměř dvousetmetrové stěny. Vznikne tak samostatné čekací stání u stěny pro velké lodě o délce až 137 metrů, což je maximální užitná délka pro lodě na tomto úseku Vltavy. Práce na modernizaci zdymadla Štvanice vyjdou na 132 milionů korun, dokončí se v březnu roku 2020.
Bude toho víc
Koncem ledna letošního roku nad rámec zmiňovaných úprav začaly speciální stavební stroje v Praze prohlubovat koryto Vltavy, aby bylo možné lodě s větším ponorem provozovat i na dalších úsecích řeky. Jde o další projekt komplexního zvýšení parametrů řeky mezi Prahou a Mělníkem.
„Tato stavba je zaměřena na podporu nákladní vodní dopravy na Vltavě, aby opět tak jako v minulosti sloužila hospodářství země,“ uvedl k plánům Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest České republiky. Zvýšením ponoru ze stávajících 1,8 metru na 2,2 metru budou lodě moci vozit až o 30 procent více nákladu, což je cesta, jak dostat další těžké kamiony ze silnic nejen metropole.
Popisované prohloubení se provede na 43 kilometrů dlouhém úseku řeky až do přístavu Praha-Radotín. „Práce budou probíhat ve zdržích všech jezů, a to vždy jen v dílčích úsecích, kde je dnes nižší hloubka. Vytěženo bude asi 130 tisíc metrů krychlových materiálu, z toho nejvíce ve zdrži zdymadla Klecany v plavební komoře Roztoky,“ vysvětlil tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest České republiky Jan Bukovský. Sedimenty na dně řeky se v rámci těchto úprav shrnují dálkově ovládaným podvodním dozerem, následně je odvážejí lodě.
„Více naložené lodě na stejné parametry jako na Labi nabídnou zákazníkům lepší podmínky pro přepravu zboží a věřím, že vodní doprava po Vltavě uspěje jak v zásobování města, tak do budoucna i pro mezinárodní přepravu,“ popsal k probíhajícím zásadním změnám na Vltavě Lukáš Hradský ze společnosti Evropská vodní doprava – Sped, s.r.o., která provozuje nákladní vodní dopravu u nás i v zahraničí.
