8°C
Užívání povrchových vod na území celé České republiky k plavbě upravuje zákon o vodách. Technicky způsobilé plavidlo, které je evidované, pokud evidenci podléhá, se může svobodně plavit na místech, kde to není zákonem zakázané. „Vodní cesta je zároveň také poslední nezpoplatněnou dopravní cestou,“ uvedla ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.
V Praze na Vltavě se nachází nejvýznamnější vodní cesta s nejintenzivnějším provozem v rámci celé republiky. „Plavební komora na Smíchově je dokonce nejvytíženější komorou ve střední Evropě. Je zde 25 až 26 tisíc proplavení ročně,“ prozradila Klára Němcová, podle které se toto číslo za poslední roky řádově drží na stejné hladině.
Parník i paddleboard
„Kromě velkých plavidel do tohoto počtu patří i malá plavidla a rekreační plavidla bez vlastního strojního pohonu, tedy šlapadla, kanoe, kajaky i moderní paddleboardy. To všechno jsou plavidla a celá tato skupina se v Praze pohybuje,“ upřesnila ředitelka plavebního úřadu.
Ačkoliv se podle Státní plavební správy občas hovoří o neustálém přibývání velkých lodí v hlavním městě, nezakládá se tato informace na pravdě. Už roky se dle Kláry Němcové jejich počet pohybuje kolem 40 kusů.
Úpadek i vzestup
Úpadek je možné sledovat z hlediska nákladní lodní dopravy. Tento jev částečně souvisí s nedokonalostí vodní cesty mezi severočeskými hranicemi a Ústím nad Labem. Dochází také k úbytku komodit, které se po řece přepravují. „Obecně ale trend v plavbě vzestupný je. Evidujeme nárůst počtu rekreačních plavidel. Od roku 2012 jsme v tomto případě neustále na vzestupné křivce,“ řekla ředitelka úřadu. Zatímco roku 2010 bylo v evidenci 10 tisíc rekreačních plavidel, v současnosti je to už 17 tisíc kusů.
Čím si lze tento trend vysvětlit? „Stát investuje do budování vodních cest. Panovala také dobrá ekonomická situace, lidé si zřejmě mohli dovolit pořizovat plavidla. Je také pravda, že lidé oproti dřívějšku častěji tráví dovolenou v České republice a plaví se během dovolené na vnitrozemských vodních cestách,“ dodala Klára Němcová.
