Tři mláďata se vylíhla páru sokolů v Holešovicích, dvojici opeřenců v Michli se narodilo jedno mládě. Počet mláďat mohl být podle ornitologů ještě vyšší, ale neměli k tomu optimální povětrnostní podmínky. „U tradičně spolehlivého páru z Malešic i prvním rokem hnízdícího páru v Třeboradicích jsem při fyzické kontrole zjistil jen nevylíhlé snůšky,“ uvedl ornitolog Dušan Rak. 

Ani zcela nový pár, který se v průběhu roku objevil na komíně Fakultní nemocnice Motol, mladé nevyvedl. „Na zahnízdění již bylo pro tento rok pozdě, nicméně pár se zde pěkně zabydlel, což je velkým příslibem,“ dodal ornitolog.

Osm budek

Ornitologové dosud pro sokoly instalovali na sakrálních a dalších technických stavbách v Praze celkem osm hnízdních budek a jako nejvhodnější se ukázaly právě budky na vysokých komínech, přičemž tři další budky na nižších stavbách prozatím obsazují jen menší poštolky. „Aktuálně sokoli obsadili vlastně všechny nabídnuté budky na ochozech komínů. Díky finanční podpoře pražského Magistrátu se nám síť budek daří udržovat a doufejme v budoucnu ještě dále rozšířit,“ nastiňuje plány ochranářů Rak.

Málem vyhynuli

Sokol stěhovavý je vzácný a ohrožený druh dravého ptáka, který před několika desetiletími téměř vyhynul v celé Evropě důsledkem používání insekticidu DDT. Ten se vlivem potravního řetězce hromadil v tělech sokolů, způsoboval nízkou plodnost a ztenčení skořápek vajec, takže je ptáci na hnízdech rozmačkali. Díky systematické ochraně se sokoli postupně znovu vracejí na svá historická hnízdiště, kterými jsou zejména vysoké a klidné skalní stěny. Vhodných nerušených lokalit ovšem v přírodě dále ubývá a počty hnízdících párů tak zůstávají velmi nízké – aktuálně na českém území hnízdí jen něco kolem 60 párů. Ptáci proto hledají pro hnízdění alternativy v podobě měst a technických staveb v krajině. Do měst je přitahuje i velká nabídka snadno dostupné potravy – hejna holubů věžáků.

Fotogalerie
6 fotografií