Jižní Město – to zdaleka není jen panelové sídliště a „výpadovka“ na Brno. Městská část Praha 11 je prodchnuta staršími i zajímavějšími objekty a památkami. Jednou z nich je památník Svobody, který stojí u nedaleké vodní tvrze Chodov. Vztyčen byl v roce 2010 proto, aby upomínal na vznik Československé republiky, a aby zároveň uctil ty, kteří za ni bojovali a umírali.
Když vypukla Velká válka, tatínkové museli rukovat. V Troji střeží lev pomník těch, kteří se už domů nevrátili
Pamatujme na léta minulá i současná
Základní kámen památníku, který stojí naproti mramorovému vysokému dílu, byl položen v roce 2009. Samotný památník byl odhalen o rok později. „Skládá se ze tří částí, které ideově představují poslední tři století naší historie,“ vysvětluje Anna Kočicová, mluvčí Prahy 11, která památník spravuje. Zřízen byl ve spolupráci s Asociací nositelů legionářských tradic, která se na Prahu 11 obrátila poté, co se stejným záměrem nepochodila v Praze 4.
V parku u Chodovské vodní tvrze stojí nápadný a nápaditý památník Svobody z bílošedého mramoru. Upomíná na oběti, které museli lidé pokládat, aby náš stát mohl existovat. David Zima
Odkaz budoucím generacím
A generacím 22. století je přitom určena ukrytá schránka v základech klikatícího se památníku. Žádné drahé poklady byste v ní ale nenašly. „Jsou v ní uloženy například dokumenty ze současné doby o proměnách Jižního Města na plně funkční část metropole,“ upozornila mluvčí. Mimo nich v ní naši potomci naleznou také soudobé odborné časopisy či odznak vlčího máku, který je symbolem Dne válečných veteránů.
Zemina z Ruska, mramor z Itálie
Nadto všechno však skrýš ukrývá skutečnou raritu. „Je jí prsť (zemina – pozn. redakce) z bojiště u Zborova,“ prozradila Kočicová. Právě bitva u Zborova 2. července 1917, které se zúčastnili českoslovenští legionáři, je totiž považovaná za první novodobou bitvu československých vojsk, ačkoliv Československý stát tehdy formálně ještě neexistoval. Zejména díky ní ostatní mocnosti uznaly nárok našeho státu na samostatnost.
Celé dílo by mělo vážit zhruba okolo 20 tun. Použit na něj byl kvalitní bílošedý mramor z Itálie, který byl do Čech dovezen v jednom kuse a následně zpracován pod dohledem autora návrhu Josefa Vajceho (†73). „Jednotlivé díly jsou zafixovány k nerezové konstrukci, která je zakotvená do masivního betonového základu,“ vysvětlila mluvčí. Celé dílo zdobí plátkové zlato a chrání ochranný nátěr.
„Hradní“ sochař a jeho poslední dílo
Autorem památníku je význačný český sochař Josef Vajce (1937-2011), který se nejprve vyučil kamenosochařem v Žulové, aby sochařství vystudoval v Praze. Jeho precizní sochařská díla jsou rozprostřena prakticky po celém světě, v Mexiku, Petrohradu nebo Daruvaru. A samozřejmě také v Praze.
Málokterý pocestný například na Pohořelci přehlédne bronzové sousoší Tycho de Brahe a Jana Keplera, které vytvořil právě Vajce v 80. letech. A socha Tomáše Garrigue Masaryka na Hradčanském náměstí je už teprve nepřehlédnutelná. I tu podle dřívějšího návrhu Otakara Španiela vytvořil právě Vajce ve spolupráci s Janem Bartošem a Jiřím Rathouským. Vajce svá poslední léta strávil v Klánovicích. Jeho Památník svobody na Jižním Městě je přitom jednou z jeho úplně posledních realizací.