Česká metropole měla na rok 2016 schválený rozpočet s příjmy 43,6 miliardy, výdaje byly nastavené na 58,7 miliardy korun. Rozdíl se měl původně dorovnat ze státních příspěvků. Nakonec však Praha hospodařila s rozdílnými částkami.

„Na příjmech se pozitivně projevily daňové příjmy, a to jak hospodářský růst, tak zlepšený výběr daní. Co se týče čerpání investic, které není ideální, mezi důvody dosažené úrovně patří fakt, že došlo ke zvýšení legislativních nároků před zahájením stavby. Byla upravena pravidla při výběrovém řízení nebo jsou problémy například při výkupech pozemků,“ uvedla Eva Kislingerová.

Běžné výdaje města se loni nacházely na 51 miliardách, investice se pohybovaly téměř na 11 miliardách. Nejvyšší částky z investic putovaly na stavbu Ústřední čistírny odpadních vod, kam padly více než 2 miliardy korun. Stavba kolektoru u Hlávkova mostu „spolkla“ dalších 61 milionů.

V loňském roce Praha splatila část svého dluhu ve výši 9,5 miliardy korun. „Z toho tvořila 8,5 miliardy předčasná úhrada úvěru Evropské investiční bance, jež zásadním způsobem snížila dluhovou zátěž metropole,“ prozradila Kislingerová.