Stanjura: Schodek rozpočtu 2026 se zvýší až na 280 miliard Kč! Kvůli obraně a Dukovanům?

Autor: ČTK - 
28. června 2025
21:06

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.

Stanjura upozornil, že i bez započtení té části výdajů na obranu, která přesáhne ze zákona povinná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), by se schodek rozpočtu na příští rok měl pohybovat mezi 255 a 257 miliardami korun. Zároveň bude navrhovat růst obranných výdajů na 2,3 procenta HDP, což by znamenalo dodatečné výdaje zhruba 25 miliard korun.

Na postupném zvyšování výdajů na obranu se tento týden dohodli představitelé Severoatlantické aliance, česká vláda už dříve rozhodla, že chce do roku 2030 dosáhnout úrovně tří procent HDP.

Člen Národní rozpočtové rady (NRR) Jan Pavel ČT řekl, že dalším důvodem pro prohloubení deficitu bude stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za vybudování nových bloků odpovědná, podle Stanjury by to mělo být příští rok 24 miliard korun. Společnost vlastní z 80 procent stát, zbylých 20 procent patří polostátní energetické společnosti ČEZ.

Stanjura zároveň vyjádřil přesvědčení, že strukturální schodek veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a o mimořádné vlivy, v příštím roce ve vyjádření vůči HDP mírně klesne.

Stát by tak měl dodržet pravidla stanovená zákonem o rozpočtové odpovědnosti, která v příštím roce vyžadují strukturální schodek nanejvýš 1,75 procenta HDP. NRR ale dříve upozornila, že bez dalších konsolidačních opatření se nepodaří snížit v roce 2027 strukturální schodek pod 1,25 procenta HDP, jak zákon vyžaduje.

Schodek státního rozpočtu se od roku 2021, kdy dosáhl rekordních 419,7 miliardy korun, postupně snižuje. Loni byl deficit 271,4 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Video  Babiš útočil na Stanjuru kvůli bitcoinové kauze: Dělá z nás všech blbce!  - PSP ČR; Foto Blesk - David Malík
Video se připravuje ...


jajas ( 30. června 2025 14:18 )

Jakože "konsolidovat = půjčovat si, zadlužovat se a utrácet"? Tak to jo.... 🙂 👍

Jiří Čížek ( 29. června 2025 15:07 )

Konečně jsem pochopil co ta konsolidace státního rozpočtu vlastně je, tedy podle Stanjury.

krapotkin ( 29. června 2025 13:59 )

Rozpočet by se muhl snížit, ale to by si tito zloději nesměli přihazovat deseti tisíce ke svým nezaslouženým platům a jiným zlodějnám.

stoura ( 29. června 2025 13:52 )

Ještě se budete divit, kolik lidí bude ty lumpy zase volit 😕

MAMKA2316 ( 29. června 2025 12:11 )

Kvůli vaši vládě a předsednictví v EU !!V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč). K Rakousku se v letošním roce přiblížilo Německo, kde průměrná mzda vzrostla o 8 % a dosáhla hodnoty 4 634 EUR (116 682 Kč). Nejnižší průměrnou mzdu 400 EUR (10 072 Kč) pobírají zaměstnanci v Uzbekistánu. V průměru 464 EUR (11 683 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu, 500 EUR (12 590 Kč) pak pobírají zaměstnanci v Kosovu a 503 EUR na Ukrajině (12 665 Kč). Tato data vyplývají z každoroční studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars. Studie rovněž nabídla přehled výše minimálních mezd v jednotlivých státech a letos poprvé byly průměrné mzdy v rámci studie zkoumány i po korekci pomocí indexu parity kupní síly.V průměru vydělávají zaměstnanci v soukromém sektoru v regionu střední a východní Evropy okolo 1 700 EUR (42 805 Kč), což představuje 8% nárůst oproti loňskému roku. Průměrná mzda je nižší než 1 000 EUR například na Ukrajině, v Moldavsku, Kosovu a Albánii. V Bulharsku, většině bývalých jugoslávských zemí, většině pobaltských zemí a v zemích Visegrádu, se pohybuje mezi 1 000 a 2 000 EUR. V Litvě činí průměrná mzda 2 336 EUR (58 820 Kč), ve Slovinsku 2 722 EUR (68 539 Kč) a v Německu a Rakousku přesahuje 4 000 EUR. Nadprůměrný meziroční růst průměrné mzdy zaznamenalo například Bulharsko (25 %), Litva (23 %) či Chorvatsko (17 %). V rámci zemí Visegrádské čtyřky se meziroční růst průměrné mzdy pohyboval od 4 % v České republice až po 12 % v Maďarsku, přičemž na Slovensku vzrostla průměrná mzda o 10 %

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa