Ekonomové o velikonoční drahotě v Česku: Ceny potravin se na úroveň „před covidem“ nevrátí

Inflace v Česku v březnu meziročně dosáhla 2,7 %, což je stejná hodnota jako v únoru. Výrazně v porovnání s březnem 2024 ale vzrostly ceny potravin. V Česku například vajíčka zdražují nejvíc v zemích Evropské Unie, mezi únorem a březnem o 20 %, meziročně o 40 %.

Podle Hampla Čechy trápí především skutečnost, že ceny většiny zboží se nevrátily na stav z let 2020 a 2021. Možnost návratu k této cenové hladině je podle něj krajně nepravděpodobná, s čímž se lidé těžko vyrovnávají. „Ty vyšší ceny potravin zase jsou kompenzovány tím, že ceny pohonných hmot šly dolů, ale lidé cílují cenovou hladinu,“ prohlásil.

Dle názoru Švihlíkové za zdražením vajec stojí z velké části epidemie ptačí chřipky, která způsobila zvýšenou poptávku v USA. „Já si myslím, že je docela dobré, když se bavíme o nárůstu cen másla, vajec a podobně, se podívat na to, jaké ceny vykazují obchodní řetězce a za jaké ceny prodávají zemědělci.  Minulý týden by měly být ty základní údaje, že zemědělci dodávají ta vajíčka zhruba za 3,30 až 3,40 korun za kus. Dneska stojí vajíčko kolem 7 Kč, když máme štěstí,“ vysvětlila.

Velikonoční hádky. „Přestaňte lhát a manipulovat,“ útočí ministr na Babišova muže. Ten tahá vejce i berana

Hampl dále dodal, že lidé mají neustále pocit, že by mohlo být levněji. Problém s inflací po pandemii covidu je však podle něj celosvětový. Rovněž její nárůst prý nezvládly autority v podobě centrálních bank. „My tady jako ekonomové bohužel k tomu musíme dodat, že neexistuje jednoduchý způsob, jak tohle rozlité mléko dát zpátky do sklenic, protože deflační tendence, které by tlačily tu cenovou hladinu dolů, by zase vyžadovaly něco, co by nikdo nechtěl - strašně slabou koupěschopnou poptávku, strašně nízké mzdy, strašně vysokou nezaměstnanost,“ uvedl.

Švihlíková doplnila, že vysoká inflace by Čechy měla pohnout k zamyšlení se nad tím, jak funguje konkurence na jednotlivých trzích. „A tady samozřejmě je potřeba se podívat na tom, jakým způsobem funguje ÚOHS a jestli má dostatečné pravomoci a využívá jich. Stejně tak ERÚ, to jsou prostě všechno velmi významné a velmi citlivé položky, se kterými se spotřebitelé denně setkávají,“ doporučila. Velkou roli v cenotvorbě prý hraje i vysoká hustota nadnárodních obchodních řetězců či přemíra slevových akcí a rozšíření slevových kartiček. Celý systém pak pro spotřebitele dle Švihlíkové může působit nepřehledně.

„Já zas bych lidi a spotřebitele v Česku nepodceňoval. Myslím si, že celkem umí a umí srovnávat. Shodou okolností si myslím, že nejpodstatnějším problémem této země není ani v uvozovkách malá konkurence na tom retailovém, na tom maloobchodním trhu,“ oponoval Hampl.

Podle předsedy Národní rozpočtové rady Česko vstupovalo do „covidové éry“ let 2021-2023 jako země, která má relativně nízkou cenovou hladinu ve srovnání s tím, jak je ekonomicky vyspělá. „Vlastně tuhle mezeru jsme tou velkou inflací jednorázově srovnali,“ dodal. Nastavená měnová politika se prý těmto pohybům ve výsledku nebyla schopná bránit.