Česko má pátý nejvyšší schodek v historii 271,1 miliardy. Fiala: Hospodaříme dobře a plníme slib
Rozpočet 2024 nakonec skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Dnes to oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard korun kvůli dopadům zářijových povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce přesto hlásil: hospodaříme dobře, rekordně investujeme a plním jeden z hlavních slibů.
- Státní dluh ČR ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu Kč, o rok dřív byl 3,111 bilionu Kč.
- Na každého Čecha teoreticky připadá dluh 308 894 Kč.
- Podle premiéra Petra Fialy se ukazuje, že vláda sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet.
- „Naší vládě se daří mít pod kontrolou veřejné finance, plníme jeden z těch hlavních slibů, které jsme veřejnsoti dali, že dokážeme snižovat deficity,“ vzkázal premiér. „Dokážeme investovat a investovat dokonce rekordně. To jednoznačně ukazuje, že hospodaříme dobře a děláme správné kroky pro budoucnost ČR,“ dodal Fiala.
- Ze státního rozpočtu šlo loni na povodňové škody 15,4 mld. Kč, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Nejvíc peněz, 5,5 mld. Kč, šlo na obnovu dopravní infrastruktury.
- Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun. Do roku 2020 nikdy rozpočtový deficit nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Podle premiéra Fialy se ukazuje, že vláda sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. „Daří se snižovat deficit, zároveň vláda investuje,“ řekl.
Český státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,365 bilionu korun. O rok dříve činil 3,111 bilionu korun. Dnes to oznámilo ministerstvo financí. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 308.894 korun. Míra zadlužení vzrostla na 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Realistické rozpočty
Fiala na tiskové konferenci zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
„Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Stanjura sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Povodňové škody
Ze státního rozpočtu šlo loni na povodňové škody 15,4 miliardy korun, uvedl Stanjura podle kterého nejvíc peněz sloužilo k obnově dopravní infrastruktury.
Sněmovna kvůli povodním novelizovala státní rozpočet na loňský rok, když zvýšila jeho výdaje i celkový schodek o 30 miliard korun. Dalších deset miliard korun je na odstraňování následků povodní vyčleněno v letošním rozpočtu.
Stanjura dnes zopakoval, že vláda při rozhodování o navýšení rozpočtových výdajů kvůli povodním vycházela z předběžných odhadů, protože nemohla s poskytnutím pomoci čekat na celkové vyčíslení škod. „Říkal jsem, že pokud budou nižší výdaje na odstranění následků povodní, bude i nižší deficit (rozpočtu),“ řekl ministr.
Analytici vítají snížení schodku
Snížení schodku státního rozpočtu v loňském roce na 271,4 miliardy korun z předloňských 288,5 miliardy korun je pozitivní, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Kladně hodnotí i zachování investiční aktivity státu na úrovni roku 2023. Zároveň ale upozornili na to, že bez vlivu povodní by se nepodařilo dodržet původně plánovaný schodek 252 miliard korun, který se kvůli povodňovým škodám zvýšil na 282 miliard korun. Podle nich také existují rizika pro dodržení plánovaného letošního schodku 241 miliard korun.
„Snahu o konsolidaci veřejných financí vítám. Jedná se o politicky náročný proces, který byl po období pandemie potřeba a stále potřeba je. Konsolidaci výrazně komplikoval vývoj na energetických trzích. Absolutní výše schodků státního rozpočtu postupně klesala. S tím klesalo i tempo zadlužení vyjádřeno schodkem v procentech HDP. Přesto je nutné jedním dechem dodat, že konsolidace byla slíbená větší,“ uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Na zlepšení výsledku rozpočtu kvůli dopadům povodní poukázal i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. „Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard korun. V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil,“ uvedl.
Stále příliš vysoká „sekyra“
Analytik ČSOB Dominik Rusinko hodnotí celkové hospodaření vlády rozpačitě. „Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 miliard korun kvůli povodním,“ upozornil. Podle ministerstva financí přitom výdaje na povodně z rozpočtu byly 15,4 miliardy korun.
Podle Jana Brázdy z PwC je ale dodržení celkového plánovaného deficitu dobrým signálem. „Pozitivně lze rozhodně hodnotit investiční aktivitu státu, která dorovnala loňský rekord ve výši 210 miliard korun a pomohla podnikatelskému sektoru s obnovením hospodářského růstu. Ministerstvu financí se také stejně jako v loňských letech podařilo operativně reagovat na dodatečné výdaje provozními úsporami, byť se i kvůli dodatečným 30 miliardám korun na krytí povodňových škod nepodařilo zvrátit trend rostoucích celkových výdajů,“ uvedl Brázda.
„Pro letošní rok počítá vláda se stále vysokým schodkem 241 miliard korun. Odhadovat, jaký však bude finální výsledek, je nyní extrémně složité. Za prvé, rok 2025 je volebním, což historicky znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu. Za druhé, rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 procenta,“ dodal Rusinko.
Podle Marka je třeba dál pokračovat v konsolidaci veřejných výdajů, aby se podařilo stabilizovat růst dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Bez snížení rozpočtového deficitu o dalších zhruba 90 miliard korun bude podle něj zadlužení Česka, které ke konci roku 2024 dosáhlo 42,8 procenta HDP, nadále růst.
Detaily rozpočtu
- Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
- Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 20,2 miliardy korun.
- Letos ministerstvo financí očekává další růst výdajů na obsluhu státního dluhu, měly by dosáhnout 100 miliard korun.
- Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
- Největší část rozpočtových výdajů na následky povodňových škod čerpalo ministerstvo dopravy na obnovu dopravní infrastruktury. Využilo 5,5 miliardy korun. Dalších 2,7 miliardy korun šlo na programy ministerstva životního prostředí na pomoc domácnostem a na obnovu infrastruktury. Nejvíc postiženým krajům, tedy Moravskoslezskému a Olomouckému, vláda uvolnila 560, respektive 500 milionů korun. Na dávkách občanům v hmotné nouzi stát vyplatil 600 milionů korun.
Celá ta vláda by se mohla složit a zaplatit ten dluh, peněz mají dost ! ! ! 😁