V husté pražské dopravě je potřeba, aby řidiči měli neustále na paměti, že prostředky MHD nemají manévrovací a brzdné schopnosti jako jejich osobní auto. Nejsložitější situace mohou nastat v případě komplikované dopravní situace, ve které figuruje osobní vůz a tramvaj.

„Řidič tramvaje řídí kolejové vozidlo. Už zde je první nevýhoda tramvaje oproti vašemu osobnímu autu, tedy hmotnost. Zatímco vaše auto střední třídy s pár věcmi v kufru a třeba se spolujezdcem bude atakovat hmotnost dvou tun, tramvajová souprava má hmotnost kolem třiceti tun. Pokud je navíc plně obsazena cestujícími, může v ní být dalších 15 tun ‚živé váhy‘,“ uvedl dopravní expert Robert Vacek.

Z těchto informací je patrné, kdo je při brzdění v nevýhodě. Obdobné parametry podle odborníka vykazují i autobusy městské hromadné dopravy. Tento prostředek váží běžně kolem 10 tun a pojme zhruba 90 cestujících. Na rozdíl od tramvaje sice dokáže manévrovat a uhnout, ovšem oproti osobnímu vozu ve značně omezené míře.

Důležitost reakční doby

„Dalším negativem při krizovém brzdění je, že zatímco vy můžete udělat rychlou ‚myšku‘ před tramvají či autobusem, protože se rozhodnete zariskovat, řidič tramvaje či autobusu před tím, než zabrzdí, má takzvanou reakční dobu, tedy dobu, za kterou mozek vyhodnotí, že se něco děje,“ vysvětlil Robert Vacek.

Ujetá vzdálenost dopravního prostředku za tuto reakční dobu bývá při městských rychlostech téměř stejná jako faktická brzdná dráha vozidla. Obvyklá reakční doba řidiče je podle experta 0,6 vteřiny. Vzhledem k brzdným schopnostem tramvaje a autobusu hraje reakční doba důležitou roli.

Test dopravního podniku

Odborník odkazuje na testy, které v metropoli před zhruba deseti lety uskutečnil pražský dopravní podnik. Ukázka se věnovala právě tomu, jak tramvaje a autobusy brzdí.

„Není od věci se k výsledkům vrátit. Běžná rychlost jedoucího autobusu a tramvaje je 40 km/hod. vlivem častých zastávek, rozjezdů nebo hustoty městského provozu. Z této rychlosti v testu tramvaj zastavila na 26 metrech a autobus na 12 metrech. S rostoucí rychlostí samozřejmě vzrůstá brzdná dráha,“ poznamenal Vacek.

V případě tramvaje navíc podle experta záleží na tom, zda dopravní prostředek brzdí nouzovou nebo běžnou brzdou. „Zatímco tramvaj z rychlosti rychlé chůze či pomalého běhu zastaví pomocí nouzové brzdy na dvou metrech, pak z rychlosti 55 km/hod. zastaví touto brzdou až na zhruba osmdesáti metrech,“ varuje Robert Vacek s tím, že tyto výsledky je nutné brát jako ideální, jelikož řidiči tramvají věděli, že půjde o ukázku a nerozptyloval je běžný okolní provoz.

„Proto počítejte s tím, že tramvaj i autobus nemůže nikdy tak rychle reagovat na vaše jednání jako vy v osobním voze,“ uzavřel téma Robert Vacek.

Řidička tramvaje Zdeňka popsala zkušenosti s řidiči aut v tomto díle Selfie z Prahy. Podívejte se:

Video
délka: 07:47.13

Řidiči tramvají trpí: Koukněte, jak je lidé týrají! A tunel z tisíců knih: Proč ho boří? Matěj Smlsal, David Vaníček

Jak vypadají následky po srážce tramvaje s nákladním vozem v Praze? Podívejte se:

Video
délka: 01:08.56

Nehoda tramvaje s nákladním automobilem zastavila dopravu v Bělohorské ulici David Malík