Památková zóna Buďánka. Tento název pod sebou skrýval kdysi základ Prahy 5, který se ale postupem let změnil v nebezpečné ruiny. A po mnoha stížnostech od místních obyvatelů se konečně situace mění k lepšímu.
Negativní reakce lidí přiměly radnici jednat
Po negativních reakcích na současných stav památkové zóny byli v listopadu loňského roku formou jednoduchého dotazníku osloveni všichni občané Prahy 5. Dále pak městská část pozvala občany na participační setkání spojené s komentovanou prohlídkou lokality památkové zóny a následnou diskusí k možné přeměně lokality.
„Revitalizace osady se zpočátku potýkala s problémy. Nicméně se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s místními občanskými sdruženími, která si kladou za cíl záchranu a využití lokality,“ říká o památkové zóně starosta Prahy 5 Radek Klíma.
„S klidným svědomím mohu říct, že participace veřejnosti, respektive kooperace samosprávy s občanskou iniciativou, je v tomto případě velmi přínosná. Nejenže společně směrujeme k cíli, ale otevírají se i nové možnosti využití, řešení,“ dodává Klíma.
Mlékárna a infocentrum
V nejbližších měsících by měla končit rekonstrukce bývalé mlékárny, která sloužila v minulých letech spíše jako noclehárna pro narkomany a bezdomovce. Rekonstrukce mlékárny je také součástí investičního balíku na opravu Buďánky, na který městská část v letošním rozpočtu vyhradila šest milionů korun.
Zároveň v rámci spoluúčasti na grantu z Česko-švýcarského fondu Partnerství poskytne 327 tisíc korun na opravu bývalé mlékárny a vybudování infocentra. „Kromě opravy bývalé mlékárny počítáme i s vybudováním inženýrských sítí a zabezpečením objektů, vč. nových střech. V rámci česko-švýcarského dotačního projektu, kdy je část grantu určena na přenos informací mezi švýcarskými a českými odborníky,“ řekl již dříve radní Prahy 5 Pavel Richter.
Jméno Buďánka, spojené s osadou při Plzeňské třídě a zaznívající v názvech ulic této lokality na hranici Košíř a Smíchova, nesl původně nevelký viniční dům. Právě viniční nádeníci založili zárodek osady. V létech 1840–50 tu vznikla kolonie rozličných drobných domků, které si postavili chudí dělníci z blízkého pískovcového lomu, zaměstnanci břevnovské cihelny Petynka a drobní řemeslníci. Později se k nim přidali dělníci ze smíchovských fabrik.
