22°C
Soustředění na ledovci, hory sněhu a sjezdovky. Ale najednou úlek, protože si člověk s sebou zapomněl vzít lyžáky i lyže a už je na horní stanici zahraničního skiareálu. Takový sen se zdál nedávno autorovi článku. Úlek ze zapomenutých věcí po probuzení vystřídala úleva. Sní každý. Průměrně má člověk za noc 8 až 10 snů. Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen. Umělkyně Klára Sedlo nejenže si prožité sny pamatuje, ale dokonce je umí také namalovat.
Procházka tajemnou výstavou Kláry Sedlo. Jan Dařílek
Záhadné obrazy
Proto ve čtvrtek 7. září odstartovala na netradičním místě ve foyer Divadla pod Palmovkou výstavu s názvem Fáze spánku. Na návštěvníka čekají jemně namalovaná díla, ve kterých neexistují pravidla. Reálné se prolíná se snovým. Například bostonský teriér má hlavu stejně velkou jako obývací pokoj před ním, oživlému lízátku z očí šlehají plameny a nad nahatou dívkou se vznáší kostlivec s mužem a ženou „na Adama“.
„Maluji většinou příjemné sny, ale noční můry také. Jsou intenzivní a zaryjí se do paměti. O to více je pak potřebuji nanést na plátno,“ sděluje Blesku Klára Sedlo. Jeden z obrazů pocházející z nočního děsu se nazývá Úvod. „Noční můra obsahovala můj návrat do dětství, proto jsem do dolní části namalovala dětskou figurku, a nějakou neurčitou temnou sílu, která mě ve snu pronásledovala,“ popisuje Klára. Temná síla má podobu smrtky spojené s duchem v pravé části obrazu.
„Ze snu jsem vypadla tím způsobem, že jsem se najednou změnila ve své dospělé já,“ dodává. Proto se přímo proti temné síle nachází jemný portrét Kláry, který působí jako kontrast k duchovi se svítící pusou a očima. Úvod se obraz jmenuje kvůli tomu, že se jeho děj vrací do dětství. „Proto jsem dozadu namalovala špičatou horu, náznak Ještědu, část dětství jsem strávila v Jizerských horách, odkud jsme z domu měli výhled na Ještěd,“ doplňuje líbezná malířka.
Jak se dívat na obraz
„Největší trik, jak číst obraz, je vypnout logickou část mozku. Ale je to náročné. Používáme ji denně k práci. Přemýšlíme logicky, řešíme problémy, formálně komunikujeme. Musíme vypnout hlavu a ponořit se do stavu podobného meditaci a pouze vnímat barvy, výrazy a děj, aniž bychom obraz analyzovali a snažili se přemýšlet nad významem jednotlivých částí obrazu,“ vysvětluje Klára Sedlo. Člověk musí nechat vjemy proudit skrz sebe. Nic více, nic méně.
Praděda, kamarád Buriana
Klára maluje už od útlého dětství. Uměleckou vlohu zřejmě podědila po svém pradědovi Karlovi. „Maloval krásně, ale nikdy to nestudoval. Pracoval jako řidič a mechanik. Máme doma jeho obrazy. Pěkná realistická zátiší a krajinky,“ říká Klára. Vyučil se automechanikem, později pracoval i s trolejbusy. „Vtipné je, že já to mám přesně naopak. Malování mám jako povolání a auta jako koníček," usmívá se Klára.
Praděda se dokonce kamarádil s malířem Zdeňkem Burianem, známým mimo jiné pro své kresby dinosaurů. „Mamka mi vyprávěla, že s pradědou chodili k Burianovi do ateliéru. Musela být hodně malá, ale pamatuje si to,“ usmívá se Klára. Praděda ale nepatří mezi známé malíře. Umění se nikdy profesionálně nevěnoval. „Občas někomu namaloval obrázek. Doma jich máme spoustu,“ informuje Klára.
Kde: Zenklova 566, Praha 8.
Kdy: během představení na velké scéně od 18:00 do 19:00; do 12. 10. 2023.
Vstupné: zdarma.
