Praha, matka měst nalitá: Jak se „kalilo“ v Praze 6, 7 a 8? Kde popíjel Hejma, Hrabal, nebo Plastici?
-
Kousek od Vítězného náměstí existovala vinárna Kosovo. Chodil se například hudebník Petr Hejma a servíroval se tatarský biftek se silným vínem Dingač. V ústředním domu Ořechovka se na pivo scházeli Plastic People of the Universe. Bohumil Hrabal se svými přáteli se zase v Praze 8 utkávali s opilém slalomu. Obsahoval 18 hospod a měřil 5,1 kilometru. Účastníci si v každé hospodě museli dát pivo.
Knajpa, hospa, nalejvárna, pajzl nebo krčma, to jsou jen některé z názvů, kterými Češi označují hospody. Podobných podniků je plná Praha. Pokud by bylo chození do hospody a pití piva olympijským sportem, Češi by jistě vyhráli zlato. Ačkoliv na základě dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) počet vypitého piva (i alkoholu) obecně rok od roku klesá, v roce 2021 vypil našinec v průměru 270 půllitrů za rok. To znamená téměř tři čtvrtě velkého piva denně.
K pivní kultuře patří nepochybně i cigarety. Těch v roce 2020 vykouřila jedna osoba celkem 1 894. To představuje 5 cigaret na den. Stačí se procházet večerní Prahou a člověk uvidí, kolik různých hospod, vináren a restaurací cestou potká. O tom, že jsme pivní národ také hovoří skutečnost, že půllitr piva je v restauracích levnější než láhev vody. Pojďte se s Bleskem Pojďte se s Bleskem vypravit do 3 legendárních hospod Prahy 6 až 8, které stále fungují.
- 1.
Kosovo: Hudební bohéma na tataráku a chorvatském vínu
V Dejvicích kousek od „Kulaťáku“, neboli Vítězného náměstí, stávala za totality vinárna s názvem Kosovo. Jak si všímají Radim Kopáč s Petrem Stančíkem, autoři průvodce Praha ožralá, vinárna se nacházela ve sklepních prostorách prvorepublikového domu postaveného v roce 1925. Fungovala zřejmě již od první republiky. Navštěvoval ji také malíř František Hudeček. Když se jednoho mrazivého prosincového večera v roce 1940 vracel z vinárny, dostal nápad na své slavné „noční chodce“.
„Říkali jsme jí Kosovo hnízdo a milovali jsme ji, protože tam byla naše malá svoboda a Pazdrát, kterej stál za barem, zavíral, až když jsme chtěli my,“ vzpomíná ve své knize Fejsbuk hudebník Ondřej Hejma. Za socika se do vinárny stahovali studenti přilehlých vysokých škol a také dejvická umělecká bohéma. „Fajnšmekři“ si ve vinárně objednávali lahodný tatarský biftek a k němu silně alkoholické červené víno Dingač, původem z chorvatského poloostrova Pelješac. Vinárna sice po revoluci skončila, ale byla nahrazena dvojpodnikem Nahoře a Dole.
Kde hledat: Nahoře a dole, Na Hutích 661/9, Praha 6
- 2.
Na Ořechovce: „Plasťáci
Ústřední dům Ořechovka v sobě zahrnoval nejen současnou hospodu Na Ořechovce, ale také obchody, knihovnu, poštu, kinosál a dokonce divadlo i tančírnu. Samotná budova vznikla v roce 1921 v souvislosti s výstavbou čtvrti Ořechovka. V okolí bydleli a pohybovali se slavní umělci. Od 60. let pak zejména muzikanti, kteří patřili k bigbítu, undergroundu nebo alternativní hudbě. „A nejen bydleli, hojně se družili, zkoušeli i koncertovali, a to právě v restaurantu Na Ořechovce, dříve řečeném U Lhotáků,“ všímají si oba autoři.
Od roku 1964 se stala hospoda sídlem bigbítové skupiny The Undertakers. Kapela vystoupila naposledy 20. srpna 1968. Ze členů kapely se následně v září stalo jádro Plastic People of the Universe. „Poprvé hráli 2. února 1969 v hospodě Na Ořechovce v Praze-Střešovicích, v následujících měsících tam potom vystupovali skoro každý týden," vzpomíná Jaroslav Riedl v knize Biografická poznámka. Chtěli mít super koncert, proto do velkých popelníků připravili zápalnou směs. Měly v nich hořet ohně pro dokreslení atmosféry. Jakmile však začal koncert a směs zapálily, místo ohně z popelníků vycházel hustý dým, který vyhnal ze sálu polovinu hostů. I přes měl koncert dobré ohlasy a „Plastici“ se přes noc stali slavnými.
Kde hledat: Na Ořechovce, Východní 250/7, Praha 6
- 3.
Na Korábě: Hrabalův opilecký slalom
V pravěku sahala Vltava daleko výše. Její pravý břeh vedl na úrovni dnešní Zenklovy ulice. Právě na rohu ulice Zenklovy a Na Korábě stojí jednopatrový dům z konce 19. století. „Celé jeho přízemí zabírala legendární hospoda Na Korábě, provařené místo dostaveníček intelektuálů i ostrých hochů z libeňské galerky,“ píší autoři Radim Kopáč a Petr Stančík. Do podniku rád chodíval také Bohumil Hrabal. Jeho času čepoval pivo pan Müller. Jeho syn Vladislav Müller (+22) byl velmi dobrým hokejistou. Zemřel však na zranění při zápase. V těchto časech visela na zdi jeho fotografie s černou stužkou.
Bohumil Hrabal vymyslel také hru, kterou nazval „veliký slalom“. Vytipoval 18 až 19 hospod, kterými musel soutěžící prokličkovat a nevypadnout, respektive, neupadnout. Hráči si totiž museli dát v každé hospodě jedno točené pivo. Hospoda Na Korábě byla pátou zastávkou. Slalom mohl skončit buď na Palmovce, nebo v Sokolovské. Kratší trasa měřila 5,1 kilometru, ta delší 5,6.
„Pravidla byla jednoduchá: účastníci nejprve tramvají číslo 3 vyjeli nahoru do Kobylis a pak samospádem od hospody k hospodě stékali dolů k Rokytce. V každé brance musel každý zasadit jedno čepované, jinak byl z klání vyloučen,“ stojí v průvodci Praha ožralá. Hospoda Na Korábě byla v roce 2019 zavřena a nhradil ji asijský bufet. „O rok později se zablýklo na lepší časy – otevřela tu staronová hospoda Na Korábě U Prcka,“ dodávají autoři.
Kde hledat: Na Korábě, Zenklova 634/143, Praha 8 - Libeň