150 zraněných labutí ročně i mufloni s polámanýma nohama: Jak o zvířata pečuje záchranná stanice?

Většina veverek, která vyžadují péči záchranné stanice, jsou mláďata. Jedná se o veveřátka, která přišla o hnízdo, vypadla z něj nebo přišla o matku.

Mláďata savců, o které pečují v pražské Záchranné stanici pro volně žijící živočichy.

Autor: Záchranná stanice pro volně žijící živočichy hl. města Prahy

Nejčastěji jsou do stanice přijata mláďata ve věku 3 až 5 týdnů. Někdy ale potřebují pomoc už několikadenní mláďata. Takto mladá veverčata vyžadují velmi časté krmení, a to i v noci. Do věku osmi týdnů jsou zcela závislá na náhražce mateřského mléka.

Záchranná stanice se každoročně zabývá 400 až 500 kachními případy, což z kachen dělá nejběžnějšího opeřence, kterému musí stanice pomoc.

Plánovaná stanice záchranářů v Holešovicích: Startovat odtud bude 8 sanitek

Nejčastěji potřebují na jaře, jelikož z důvodu nedostatku vhodných míst pro hnízdění se kachňata často líhnou na nevhodných místech, jako jsou uzavřené dvory, terasy, balkony nebo střechy. Z takovýchto míst, ze kterých samice svá mláďata nedokáže bezpečně odvézt k vodě, je pak převáží záchranáři ze záchranné stanice.

Úhlavním nepřítelem pražských labutí jsou tramvajové troleje, které jsou v centru a širším centru města téměř na každém mostě. Záchranná stanice každoročně přijme 130 až 150 labutí.

Letící labuť si tramvajových trolejí často všimne až na poslední chvíli a nestihne změnit směr, aby se jim vyhnula. Srážka s tramvajovým vedením má často za následek zlomená křídla, otřes mozku, vážná pohmoždění a v nejhorších případech přeražení páteře nebo smrt.

Řeč je o stádu muflonů, které žije volně v areálu Thomayerovy nemocnice u Kunratického lesa. Svou přítomností dělají radost zejména pacientům, kteří díky nim přijdou na veselejší myšlenky.

Po Thomayerově nemocnici se volně pohybují mufloni z nedalekého lesa.

Autor: Czech News Center/Jan Zázvorka

I o tyto muflony nebo mufloní mláďata se ale občas musí postarat záchranná stanice, a to především z důvodu srážky s autem, při které často dochází ke zlomeninám končetin.

Záchranná stanice každoročně pečuje o přibližně 100 kosích a 120 sýkorčích mláďat. Péči záchranářů potřebují především z důvodu uhynutí rodičů nebo napadení hnízda predátorem.

Během sezóny mláďat se stanice stará až o 100 ptáčat najednou. Tato péče je velmi náročná, jelikož každé ptáče je třeba krmit v 10–15minutových intervalech od svítání do soumraku. V létě to znamená, že jedno ptáče vyžaduje 60–90 krmení za den.

Netopýři se každoročně ukládají k zimnímu spánku. Netopýří kolonie v Praze často zimují v odvětrávacích šachtách nebo ve štěrbinách ve zdech. Při rekonstrukcích budov ale může snadno dojít k porušení takovýchto úkrytů. Azyl do konce zimy jim pak poskytne právě Záchranná stanice.

Motáci to nezmotali! Dravci poskakovali před kombajnem, zemědělce upozornili na své hnízdo

O rekordní kolonii 199 netopýrů rezavých se stanice musela postarat v roce 2018, když bylo jejich zimoviště v jednom z libeňských domů rozbouráno.

Pokud narazíte na zraněné zvíře, volejte na číslo 773 772 771. Pokud to okolnosti umožňují, můžete zvíře šetrně odchytit a umístit ho například do krabice. Pokud to okolnosti neumožňují, vyčkejte u zvířete do příjezdu záchranáře, aby se předešlo dalšímu zranění.

Informace, jak a kdy pomoc mláďatům, ježků a netopýrům vysvětluje Záchranná stanice na svých stránkách:

Mláďata: https://lhmp.cz/zachranna-stanice/jak-pomoct-mladata/

Ježci: https://lhmp.cz/zachranna-stanice/jak-pomoct-jezci/

Netopýři: https://lhmp.cz/zachranna-stanice/jak-pomoct-netopyri/

Fotogalerie

25 fotografií

Dva sourozence vydry říční přijala začátkem března pražská záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Sourozenci se patrně vrátí zpět do přírody

Autor: LHMP