Ač rodák ze slezských Hynčic, který prakticky celý svůj život působil na Moravě, jeho vědeckých objevů využívá řada Čechů napříč všemi světovými stranami. A v Praze doznal také svého uznání. Na Jižním Městě je po něm pojmenovaná ulice i základní škola. A do konce týdne se v Praze dokonce v rámci celorepublikové akce koná výstava Kam kráčíš, hrášku? v nevšedních prostorách nejstaršího augustiniánského kláštera v Čechách. Proč právě tam?
Vědec, včelař i mnich
„Málokdo dnes ví, že krom toho, že byl Mendel vědcem, byl také mnichem, a to právě augustiniánského řádu. A jelikož výchova a vzdělávání patří mezi základní pilíře augistiniánských tradic, věříme, že Mendelův odkaz musíme předávat i právě tady v Praze,“ uvádí z farnosti sv. Tomáše otec Juan Provecho, jenž je zároveň ředitelem školy sv. Augustina v Krči. „Je to příklad, kdy se věda dá spojit s vírou, ačkoliv lidé často zastávají, že víra s vědou nemohou spolu existovat.“
Jak se lze dozvědět i z výstavy, kterou provází právě studenti školy: Mendel se narodil do rolnické rodiny, avšak během dospívání vstoupil do augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde se později stal dokonce opatem. Během svého života též vyučoval a prováděl nejrůznější vědecká bádání. „Jeho otec vlastnil včelín, takže už odmala přicházel do styku včelami, kterými se zabýval i v pozdějším životě,“ prozradil jeden ze studentů školy během komentované prohlídky výstavy.
Obecně známým je Mendel tím, že objevil zákony dědičnosti skrze křížení rostlin – především hrachu. „V 19. století jej pro tyto snahy přesvědčily pokusy o křížení zvířat, zejména tedy ovcí,“ prozradila jiná ze studentských průvodkyň. Sám Mendel své testy nejprve zkoušel na fauně. Právě na včelách. Ale nedařilo se. Úspěchů dosáhl až v rostlinné říši. Málo se také ví, že Mendel byl vášnivým meteorologem. Popsal třeba výskyt tornád.
„A zrovna tak málo se ví, že věhlasu dosáhl až po své smrti,“ upozornil otec Juan. Mendel své objevy v genetice popsal v roce 1886. 14 let nato, nezávisle na sobě, dospěli tři zahraniční vědci k týmž závěrům z hlediska dědičnosti, a tento objev pochopitelně prohlásili za svůj. „V tomto ohledu je důležité jméno britského genetika Williama Batesona, který nechal Mendelovy spisy přeložit do angličtiny, a z překladů vyplynulo, že Mendel svůj objev učinil dříve,“ dodal student gymnázia.
Staň se Mendelem
Výstava nesestává pouze z informačních panelů a mluveného výkladu. Do projektu se zapojil ruzyňský Výzkumný ústav rostlinné výroby, jehož odborníci jsou na několika speciálních „mini“ badatelnách k dispozici, aby prezentovali nejrůznější zajímavosti současné vědy. Návštěvníci si pod jejich dohledem budou moci vyzkoušet práci šlechtitele, či jak náročné je starat se o včelstvo, jak se pozná vystresovaná rostlina či se zblízka seznámí s mikroorganismy.
Pozoruhodné je též zastavení u badatelny Genové banky, která se stará o konzervování a využívání genetických zdrojů rostlin. Laicky řečeno – uchovává vzorky pro výživu budoucích generací, pokud by některým z rostlin hrozil třeba zánik. V prostředí udržovaném při konstantní teplotě -18° C uchovává česká genobanka přes 100 tisíc sklenic nejrůznějších luštěnin, koření, květin či obilnin, přičemž vzorky si lze na vlastní oči prohlédnout. Mezi jinými předchůdce pšenice – aegilops.
„Dlouhodobě se snažíme propojovat vědu se vzděláváním na různých úrovních. Nejdůležitější je praxe, co se týká zemědělců, ale podhoubí je hlubší. Vztah k přírodě je třeba pěstovat už od mládí,“ je si vědom Jan Lukáš z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Komu je akce určená?
Čímž se vlastně dostáváme k tomu, komu je edukativní a pozoruhodná výstava určena. Nejsou to „jen“ dospělí, ale především také mládež. „Oslovujeme zejména studenty a žáky základních škol, kteří sem mohou chodit po skupinkách,“ přiblížila Kateřina Čapounová z celostátního projektu Mendel 22, který desítky akcí na Mendelovu počest pořádá.
Brýle a mikroskop
A ty slibované Mendelovy osobní předměty? I těch se návštěvník dočká. Jen je na ně musí studenti školy upozornit. Jsou konkrétně dva. Mikroskop, kterým zkoumal své objevy. A pak brýle, které patří k Mendelovu charakteristickému zevnějšku.
Kde: Klášter sv. Tomáše, Josefská 28/8, Praha 1 – Malá Strana.
Kdy: Do 29. Dubna 2022, pro školní skupiny do středy v čase 8:00-17:00, pro širokou veřejnost pak do pátku v čase 13:00-17:00.
Vstupné: Volné.
Interaktivní výstava o životě a díle Gregora Johanna Mendela v augustiniánském klášteře na Malé Straně. David Zima
