8°C
Kniha má oproti jiným darům jednu velkou výhodu: lze do ní psát. Díky tomu se mohou ještě po staletích historikové i knihomolové dozvědět, kdo, komu, kdy, jak a proč knihu věnoval. Důkazem je výstava Národní knihovny v Klementinu - „V nejhlubší úctě“. Mapuje ty nejzajímavější knižní věnování vztahující se k Čechám. Jak dárci, tak obdarovaní se velmi liší – návštěvník na výstavě najde renesanční vzdělance, české vlastence, rolníky i oběti nacismu a jejich pisatelé pocházejí z různých států Evropy.
Kniha, symbol hodnoty
Knižní dary jsou populární už od středověku. Na začátku obvykle šlo o církevní dary klášterům nebo jiným církevním ústavům ze strany mateřských konventů, šlechty nebo mecenášů. Nejčastěji si knihy darovaly špičky tehdejší společnosti – knihtisk nebyl tolik rozšířený, a tak se knihy musely opisovat ručně. Když bylo později kopírování knih snazší, staly se též knihy s dedikačními vpisy daleko obvyklejšími.
Málokdy však věnoval knihu se vzkazem sám autor. Obdarovanými pak bývali zejména kolegové a odborníci, ale také velmi často lidé ve veřejných funkcích nebo lidé vlivní díky postavení. „Dárce pak zřejmě očekával nějakou formu odměny,“ myslí si autoři odborného katalogu k výstavě. Autoři knih chtěli titul, přímluvu u jiné osoby, finanční zajištění dalšího vědeckého výzkumu či uznání ve společnosti.
Věnování s politickým přesahem
Jeden ze zmiňovaných zápisů patří Konrádu Henleinovi, vůdci sudetských Němců. V roce 1941 daroval Konrád moravskému baronovi Franzi Kleinovi z Wisenbergu, českému Němci s pochopením pro zabrání Sudet, knihu s názvem Říše jako úkol. Ve věnování stojí: „Jako důkaz mých díků za věrnou spolupráci! Na narozeniny vůdce ve válečném roce 1941“.
Dalším příkladem je kniha se vzkazem od protinacistického aktivisty, hraběte Stanislause Nayhauss-Cormons nacistickému diplomatovi a hraběti Johannovi Welczeckovi, kterému patřil zámek Bílá Voda. Text z roku 1929 se týká společně prožitých chvil v první světové válce, když spolu sloužili u kavalérie. Stanislaua však přátelství s nacistickým velvyslancem nezachránilo. Roku 1933 (pět měsíců po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem) ho zatklo Gestapo. Jeho tělo se nakonec nalezlo svázané drátem a zatížené kamenem v rybníku Bammeloch v Horním Slezsku.
Knihy jsou ukryté
Výstava představuje společný výzkumní projekt Národního muzea, Národního památkového ústavu a Národní knihovny ČR. Jejím autorem je doktor Petr Mašek. Originály vybraných knih byly k vidění při první prezentaci výstavy v loňském roce na Státním zámku Kozel, která byla doprovázena i exponáty ve vitrínách.
Nyní jsou však původní dary uschovány v institucích, které na výstavě spolupracovaly. „I z důvodu ochrany jednotlivých fondů nejsou ale podrobnosti o uložení zveřejňovány,“ sděluje Blesku Tereza Paličková z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Knihy pocházejí ze soukromých osobních sbírek.
Když vepíšeme do knihy věnování a kniha se zachová dostatečně dlouho, může naopak nabýt na hodnotě. Takové zápisy jsou cenné hlavně pro badatele. „Ještě po staletích můžeme zjistit, komu kniha patřila, jak ji získal a jakou cestou se dostala do knihovních fondů, kde je dnes,“ informuje Tereza. Nejcennější jsou zápisy slavných osobností. „Mnohdy ale takový vpisek v knize napomůže k identifikaci jinak neznámé osoby či osvětlí vztahy mezi jednotlivými osobami,“ dodává.
KDE: Klementinum 190, vstup A
KDY: 2. 2. - 2. 4. 2022, Po - So, 9 - 19 hodin
VSTUP: S platným čtenářským průkazem NK zdarma, nebo za vstupné
