9°C
Z více než 200 snímků, které autor v roce 2013 daroval Uměleckoprůmyslovému muzeu, vybral kurátor několik snímků z autorových cyklů. Pocházejí z doby mezi 60. až 80. lety. „Petr Balíček je připomínán na všech významných výstavách a je zastoupen v zásadních sbírkách české fotografie. Věřím, že ho můžeme vidět i ve sbírkách zahraničních,“ popisuje Blesku kurátor Jan Mlčoch.
Poeticky se výstava pořádá v bytě, kde Balíčkův kolega fotograf za komunismu mezi lety 1959 až 1976 sám bydlel. Ateliér měl kilometr daleko. „Právě v těchto komorních prostorách se snažím Petra Balíčka připomenout,” vysvětluje kurátor. Za života Josefa Sudka byl byt místem nesčetných schůzek. K přátelskému okruhu patřili mimo jiné básník Jaroslav Seifert, malíř Jan Zrzavý, architekt Otto Rothmayer a řada umělců nejrůznějších oborů.
Vědec, fotograf a malíř v jednom
Nejvíce se Petr Balíček proslavil fotografickým cyklem Tváře, ve kterém surrealisticky zachycoval aranžované scenérie s lidmi. Navíc je jeho jméno dodnes široce respektováno ve vědecké a lékařské komunitě. „Obojí dělal naplno. Jak vědu, tak fotografii. Sepjetí vědce a fotografa známe ze samého začátku fotografie, z první poloviny 19. století. Tehdy byli první průkopníci fotografie a fotografických postupů právě vědci,“ vypráví Mlčoch.
V 70. letech vytvořil Petr Balíček s několika přáteli skupinu Setkání. „V okamžiku, kdy měla skupina společný zájem vystavovat v Čechách i zahraničí, dařilo se obesílat zahraniční výstavy i v ošklivých sedmdesátých a osmdesátých letech,“ říká kurátor. Autor fotografií prý nestagnoval. Vždy se zajímal o novinky vztahující se k vývoji fotografie. Dokazuje to pestrost jeho děl. „Petra Balíčka jsem poznal nejen jako skvělého fotografa, ale i jako velice noblesního, příjemného a velkorysého muže,“ usmívá se kurátor.
Bourání tabu
„V době, kdy se věnoval výzkumu dětí s genetickými vadami, zpracoval cyklus Miserere,“ informuje kurátor. Fotografie prý byly v dobovém odborném tisku považovány za výjimečné. „Poté vytvořil cyklus s názvem Dysgenesis, který se věnoval homosexualitě,“ informuje Jan Mlčoch. Zachycuje mužský umělecký pár. Tehdy během komunismu šlo o naprostou výjimku. „Balíček byl podobným tématům otevřený, jakožto vědec neznal žádné tabu,“ dodává kurátor.
Favorit pana kurátora
„Nejvíce si považuji fotografické kompozice, kterou jsme vybrali na naši pozvánku,“ popisuje kurátor Jan Mlčoch. Fotografie z roku 1974 obsahuje trošku smutnou mladou dívku. Kurátor ji prý zná osobně, jedná se o výtvarnici Jitku Bokovou, dlouholetou manželku Johna Boka známého ze spolku Šalamoun a matku hereček Kristýny Lišky Bokové a Jitky Bokové. „Je to slušná a velice krásná dáma,“ usmívá se Jan Mlčoch.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze představuje průřez historií Státní grafické školy, nyní Vyšší odborné grafické školy a Střední průmyslové školy grafické v Hellichově ulici. K vidění je 560 nejrůznějších uměleckých děl studentů i učitelů napříč několika obory. David Zima
