Výlet za nostalgií: Historická souprava metra vás sveze do „retra“ i na místa, kam se běžně nedostanete

Nacházíme se ve vestibulu stanice Kačerov. Hodiny napovídají, že je krátce po půlnoci, a staniční personál připravuje stanici na noční provoz. Za posledním cestujícím, který zde vystoupí z metra, se na necelých pět hodin uzavírají dveře, aby mohlo dojít k přepravní výluce, v rámci které zaměstnanci DPP provádějí údržbové a úklidové práce. Nás místo nich čeká nevšední zážitek. Projížďka původní elektrickou soupravou metra Ečs, které se v podzemí Prahy proháněly od 70. let.

Návrat do socialistického »retra«

Srdce pamětníků a především nadšenců do železniční dopravy při příjezdu „archaického” metra zaplesá. I když soupravy typu Ečs přestaly jezdit 29. července 1997, zub času byl k té, kterou pojedeme, milosrdný. Byť je v tomto případě spíše na místě ocenit péči pracovníků dopravního podniku.

„Dodnes jsou vagony plně funkční, takže by nebyl problém s nimi vyjet do běžného provozu,“ vysvětluje strojvedoucí. Jedná se o ruská vozidla, kterých v Praze jezdilo celkem 85 a která jsou spjatá se samými začátky pražského metra. „Ponejprve jezdily soupravy o třech vagonech, až později se počet vagonů ustálil na pěti, i když technicky bylo možné vypravit osmivagonovou soupravu. Na takovou délku nicméně nebyly stanice stavěné.“

V náruči nostalgie

Během noční zážitkové jízdy souprava i s účastníky projíždí stanice metra na lince C. Kolikrát se jim naskytují neobvyklé pohledy. Zdalipak jste někdy viděli zcela vyprázdněné stanice Muzeum, I. P. Pavlova nebo Hlavní nádraží? Nikde ani noha! V některých stanicích souprava metra zastavuje a následuje výklad o zajímavostech, historii či o nočním provozu pražské podzemky. Pamětihodnost zážitku znásobuje i možnost nahlédnutí do kabiny strojvedoucího během jízdy.

Trasa vede z Kačerova až na Florenc, čímž pádem kopíruje nejstarší úsek metra, daný do provozu 9. května 1974. „Pamětníci si možná pamatují, že oproti dnešním konečným stanicím byla trať na Florenci zakončená zdí, podobně jako dnes v Depu Hostivař,“ uvádí strojvedoucí. „Teprve v pozdějších letech od zahájení provozu se prodloužil kvůli bezpečnosti o 100 metrů, a později pak v souvislosti s ražbou tunelu do stanice Vltavská.“

Projížďka starou soupravou nejstaršími stanicemi pražského metra má nesporný nostalgický půvab. Člověk si během jízdy uvědomuje, jak moc se design stanic metra změnil od těch 70. let až po současnost. Více má čas i možnosti všímat si jejich podoby, kdy největší rozdíly mezi nimi tvoří uspořádání stropního osvětlení či přítomnost nebo nepřítomnost podpůrného sloupořadí. Použitý materiál na obložení, mramorové desky, je u všech stanic nejstaršího úseku vesměs totožný.

Zajímavosti

Nejedná se ovšem o akci, která by jen zájemcům ukázala, jak vypadají stanice metra v noci. Třeba na náměstí Pražského povstání si dopravní podnik připravil ukázku pracoviště samostatného provozního technika, který má na starosti výhybky a návěstidla. K prohlédnutí je zde původní zabezpečovací zařízení, kterým technik řídí dopravu ve stanici. „V novějších stanicích už je stavědlo zavedeno do počítačové formy,“ vysvětlil technik stanice.

Ta je na lince C unikátní ještě jednou pozoruhodností. Málokdo si během každodenního provozu všimne, že směrem mimo centrum se hned za stanicí trať rozdvojuje. „Jedná se o jedinou odstavnou kolej, která je určená pro výjezd do provozu,“ sděluje strojvedoucí historické soupravy. Dlouhá je zhruba 120 metrů a občas v ní „nocuje“ některá ze souprav, která pak ráno z této stanice vyjíždí.

Slouží však především pro mimořádné události, například při pádu osob do kolejiště, aby zůstal provoz metra zachován alespoň v některých úsecích. Jiné stanice totiž mají pouze spojky mezi oběma tratěmi. Součástí zážitkové jízdy je také návštěva právě této tratě. Mimochodem, přímo nad stanicí se nachází kolektor inženýrských sítí.

Jak se počítají cestující?

Ve stanici metra Vyšehrad se ke slovu dostává Jaroslav Voska, vedoucí provozu trasy C. Ten účastníky seznamuje s prací dozorčího metra i s nočním životem v podzemí. „Dozorčí kontroluje různá poškození, hlídá únikové východy, odborným službám hlásí závady, stará se o provoz eskalátorů čili v noci je vypíná, ráno před započetím provozu je zapíná. V podstatě má na starosti celou stanici,“ vysvětluje Voska.

Zároveň také každý dozorčí ve svých stanicích kontroluje turnikety, kterými vstupují a vystupují cestující. „Fungují na bázi infračervených paprsků. Když se přeruší, počítadlo cestujícího započítá,“ uvádí k tomu, jak vzniká statistika přepravených osob, podle které dopravní podnik přizpůsobuje jízdní řády tak, aby vlaky nejezdily poloprázdné nebo přeplněné.

Na dozorčích také je zbavit kolejiště elektrického napětí, aby do něho mohli vstoupit lidé. Děje se tak zpravidla v noci během přepravní výluky, kdy pracovníci DPP do kolejiště pod dozorem svých spolupracovníků vstupují a pohybují se pěšmo mezi jednotlivými stanicemi. Většinou mají na starosti kontrolu a úklid. Tzv. odzkratování ale nadchází také v případech mimořádných událostí, jako je pád člověka do kolejiště, aby mu mohl pomoct personál stanice, respektive přivolaní hasiči a záchranáři.

Nový den už mezitím nastal

Když zážitková jízda končí opět ve stanici depa Kačerov, je krátce po třetí hodině ranní. Prostory podzemí opouštíme plni zajímavých poznatků z míst, kam se cestující běžně nedostanou. Ať už je to zmíněná odstavná kolej na stanici Pražského povstání, nebo klesající tunel propojující trasy B a C za Florencí, který je veden přímo mezi oběma kolejnicemi trasy C. K vidění a k zaslechnutí je toho však za necelé tři hodiny zážitků pochopitelně mnohem více.

Kdy: Nepravidelně, bližší informace i o denních jízdách se dozvíte ZDE.
Kde: Noční zážitková jízda historickou soupravou Ečs probíhá na lince C. Nástupní i výstupní místo je ve vestibulu metra Kačerov.  
Vstupné: 400,- Kč.