Výstavu listin nazvanou Ad mandatum domini Regis: Z královské kanceláře a knihovny Václava IV. připravila knihovna spolu s Národním archivem. Na písemné dědictví z doby vlády Václava IV. se Národní archiv dívá z pohledu úředních dokumentů a Národní knihovna z pohledu literárních děl, uvedl k výstavě její autor Jan Vojtíšek.

„Návštěvníci se mohou těšit například na dílo o zemědělství Petra de Crescentiis, které je v podstatě jakousi encyklopedií zemědělství, nebo na breviář, tedy modlitební knihu jedné z benediktinek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, a to z počátku 15. století,“ vyjmenoval důvody, proč by se lidé měli podle něj na výstavu podívat.

Vystaveny budou také Epištoly Petra z Blois, kde je v úvodní miniatuře H(enrico) vyobrazena polopostava anglického krále Jindřicha II. Autorem výzdoby je s největší pravděpodobností Mistr Samsonovy historie, který se vedle dvou svazků Bible Václava IV. podílel také na výzdobě řady dalších rukopisů. Návštěvníci uvidí i latinský sborník traktátů Johna Wycliffa z období asi 1411 až 1414.

Knihovna Václava IV.

Z knihovny Václava IV. se nezachovala na českém území ani jedna kniha. Tato knihovna patřila podle odborníků k nejrozsáhlejším a také nejkrásnějším knižním sbírkám v tehdejší střední Evropě, protože mladý král toužil po vybudování reprezentativní knihovny, která by se vyrovnala knižním sbírkám jeho francouzských příbuzných. Knihovna však zanikla brzy po Václavově smrti. Podle všeho byla rozkradena nebo zničena při dobývání hradu husity. Několik kodexů ale bylo zachráněno. Nejvíce jich dnes vlastní Rakouská národní knihovna.

„Máme v našich sbírkách celou řadu pokladů a jsem rád, že jsou ve stavu, který umožňuje jejich vystavování a zpřístupňování veřejnosti takzvaně naživo a nejen formou digitální knihovny Manuscriptorium,“ uvedl ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.

V den sobotního státního svátku bude v Klementinu otevřena zdarma i výstava s názvem Co se skrývá pod podlahou, která představuje zdejší archeologické objevy.

Fotogalerie
5 fotografií