Návštěvníci uvidí unikátní české památky evropského formátu. Jsou zde sochy madon, nástěnné malby, fragmenty architektonické výzdoby svatovítské katedrály, ale i draze zlacené monstrance. Nejvzácnější je Sedlecká monstrance, která je naší nejstarší dochovanou schránkou z gotické doby. Návštěvníci uvidí také pohřební oděvy, které patří k nejvýznamnějším souborům středověkých textilií.

Václavu IV. současníci i historici někdy vyčítají, že se příliš nepotatil a nenavázal na vladařské úspěchy svého otce Karla IV. (1316 – 1378). „Právě za jeho vlády ale nastává druhý vrchol gotického umění v Čechách,“ upozornil historik umění Jan Royt. Umění okolo roku 1400 se nazývá krásný sloh. „Vrcholná gotika se začíná měnit na gotiku pozdní,“ uvedl Sojka.

Umění krásného slohu se vyhýbá těžkým tématům tehdejší doby, jako byly morové epidemie, papežské schizma či dvojí zajetí panovníka. „Vidíme především krásu té doby. Lidé hledali ideál krásy,“ vysvětlil Sojka.

Nejdražší na celé výstavě jsou jistě monstrance a busty, které byly vyrobeny z pozlaceného stříbra. Nevyčíslitelnou historickou hodnotu ovšem mají i ty nejmenší exponáty, které jsou sotva větší než lidská dlaň. „Dalo by se říci, že v každé vitríně jsou exponáty v hodnotě milionů korun,“ řekl hlavní autor výstavy, historik umění Jaroslav Sojka.

Na výstavě jsou vzácné předměty zapůjčené z různých míst nejen u nás. Najdete tu exempláře z Německa, Rakouska, Anglie, Francie, a dokonce až z metropolitního muzea v New Yorku. „V Císařské konírně je nejlepší prostor na vystavování zahraničních zápůjček, jsou tu nejlepší klimatické podmínky,“ vysvětlil Jaroslav Sojka výběr místa, kde se výstava koná.

3D tisky i iluminace

Ne všechny exponáty ale bylo možné na výstavu přímo dovézt. Například konzole s motivem Adama a Evy ze svatovítské katedrály by se musela doslova »odseknout« z prostoru za oltářem. Tam ji veřejnost běžně nemůže vidět, a tak byla pomocí 3D tiskárny zhotovena její kopie.

Kopie byla kolorována tak, aby co nejvěrněji napodobila originál
Kopie byla kolorována tak, aby co nejvěrněji napodobila originál
Autor: Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Václav IV. je z líčení historiků znám jako panovník, který před vladařskými povinnostmi utíkal a raději se věnoval lovu či pitkám. Ovšem byl také velkým milovníkem knih a iluminací, což na výstavě dokládají originály i faksimile četných knih. K těm nejvýznamnějším patří Bible Václava IV., která vznikla v Praze koncem 14. století.

Václav IV. k nastupujícímu husitství dlouho nezaujal jednoznačný postoj. V roce 1419 chtěl sílící nepokoje v Praze vyřešit tím, že kompletně vyměnil novoměstskou radu. Noví konšelé se postavili proti husitům, kteří je na oplátku 30. července 1419 vyházeli z oken Novoměstské radnice. Když se král zprávu dozvěděl, rozzuřil se a snad dostal mrtvici. Na její následky 16. srpna 1419 zemřel.

Kdy: 16. srpna až 3. listopadu, denně 10 – 18 hodin
Kde: Císařská konírna na Pražském hradě
Za kolik: Dospělí 180 korun, děti 70 korun

Fotogalerie
25 fotografií