7°C
Stěží si lze pro konání výstav představit reprezentativnější prostory. Přitom podle autorů výstavy Nezlomní, která prezentuje vývoj československého umění v letech 1918–1989 se zas až tak úplně o definitivním výčtu toho nejlepšího, co u nás vznikalo, hovořit nedá. „Ukazuje jeden subjektivní pohled na průřez českými dějinami a uměním,“ vysvětlil Aleš Seifert, ředitel Alšovy jihočeské galerie, která se na výstavě podílí četným zastoupením uměleckých děl.
Úsvit Kafkou
Ve dvou výstavních sálech se veřejnosti představuje třicet autorů a okolo 120 uměleckých děl. Především jde o obrazy, dále plastiky, koláže, sochy či fotografie. „Jedná se o subjektivní výběr umělců, který má určitý význam,“ sdělila autorka výstavy Zuzana Brikciusová. „V prostorách, kde se výstava nachází, byla v roce 1918 vyhlášena Československá republika. Chtěla jsem proto pro výstavu zachovat rámec secesních prostor.“
Jeden po druhém se vedle sebe střídají umělci, kteří tvořili v letech 1918 až 1989. Jde o výčet jmen, která jsou pozoruhodná jak v českém kontextu, tak i co do světové proslulosti. „Bylo pro mne alfou a omegou, aby výstava začínala Otto Guttfreundem, který byl nejen světovým kubistickým sochařem, ale i Čechoslovákem v tom nejlepším slova smyslu,“ vysvětlila Brikciusová k umělci, který zemřel v roce 1928. Z dalších lze jmenovat Emila Fillu, Jindřicha Štýrského, Toyen.
Velikým unikátem výstavy je ručně psaný dopis Franze Kafky, který je sám pomyslným symbolem výstavy. „Byl pro nejednoho umělce důležitou inspirací,“ uvedla Brikciusová. Dopis na výstavu zapůjčil Památník národního písemnictví, a jedná se o dosud nevystavenou listinu. „Je to svým způsobem unikátní počin, protože v posledních letech nebyly Kafkovy originální písemnosti vůbec vystavovány.“ Kdo zrovna neoplývá znalostí německého jazyka, nemusí se mrzet. Přepis dopisu je totiž uveden v anglickém i českém jazyce.
Nezlomní a nezlomení
Název výstavy v mnohém naznačuje i ledacos k jejímu složení. Mnozí z umělců totiž tvořili v nesnadných letech nacistické okupace nebo komunistického režimu, kdy panoval neúprosný dohled stranické cenzury nejen nad uměním. Podle Brikciusové je přitom klíčové, že se vybraní umělci nejenže v těžkých životních situacích „neztratili“, ale nadále ještě tvořili. Například málo známý František Petr Kien.
Nejen originální dopis Franze Kafky či obrazy Josefa Čapka a Toyen: Výstava Nezlomní představuje v Obecním domě jedinečná díla československého umění v letech 1918–1989. David Zima
„Zařadila jsem jej do výběru proto, že se jednalo o velmi nadějného umělce, který studoval, dokud to šlo, na Akademii múzických umění. S nástupem nacismu jako chlapec židovského původu pak školy nesměl navštěvovat,“ vysvětlila Brikciusová. Spisovatel Eugen Brikcius, který se na vzniku výstavy rovněž podílel, k tomu dodává: „Když byl v roce 1941 deportován do Terezína, zmocnila se ho panika, že vnitřně odumře, aniž by předtím žil. Kreslí, skládá básně, píše operní libreto.“ V 25 letech umírá v plynové komoře v Osvětimi.
Američanky o Praze: „Má ohromující historii.“ Do české metropole zavítaly na festival mladých umělců
Podobný neblahý osud zastihl rovněž Josefa Čapka, který je na výstavě rovněž zastoupen několika svými obrazy. Jeden z nich – Oheň – konkrétně reagoval na vzmáhající se fašismus, v jehož důsledku přišel o život jak on, tak i jeho neméně slavný bratr Karel. Mikuláš Medek měl kvůli svému rodinnému původu obtíže jak ze strany nacistů, tak i později komunistů.
Perly z regionálních galerií a soukromých sbírek
Shánění vystavených děl podle pořadatelů zabralo přibližně rok. I přesto, že se jedná o významné umělce, návštěvníka možná zarazí, že ani jedno z děl nepropůjčila Národní galerie. Podle Brikciusové šlo o záměr: „Chtěla jsem ukázat, že i regionální galerie mají co nabídnout.“
Kde: Obecní dům, náměstí Republiky 1090/5.
Kdy: Do 6. října 2019, denně 10:00–19:00.
Vstupné: Plné 150,- Kč, děti, senioři, studenti a invalidé 70,- Kč.
