Nejnovější výstava Navrácení identity v pravém křídle 1. patra Uměleckoprůmyslového muzea, která se veřejnosti otevře 20. června, nevznikala náhodou. Záměr a symbolika jsou jasně dané. Upomíná totiž na 80. výročí zavedení Norimberských zákonů v Protektorátu Čechy a Morava, které se dotkly statisíců Židů na celém území. Museli být deportováni často ze dne na den a v opuštěných domovech po nich zůstával mnohdy cenný majetek, který zabavovali Němci.

Od statistiky k jednotlivci

„Jedná se o vyústění práce, o kterou se v Centru pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války snažíme,“ uvedl na úvod výstavy tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

„Když se totiž řekne, že během holocaustu zemřelo více než 6 milionů lidí, nikomu to neřekne nic víc než jen statistiku. Ale na výstavě člověk vidí konkrétní osudy konkrétních lidí. A jejich konkrétní předměty,“ uvedl tajemník. „Usilujeme právě o to, aby ze zapomnění a z anonymity vyvstaly jednotlivé osudy.“

Vzpomínky na lidi, kteří měli být zapomenuti

Výstava sestává ze dvou rozlehlých sálů. V jednom se nachází promítací sál, kde je pouštěn film Zbyňka Brynycha „…a pátý jezdec je strach“, který podle Krause věrně rekonstruuje atmosféru i podobu svozu Židů na deportaci v potemnělých letech 1939–1945. Stěžejní jádro výstavy však spočívá v místnosti, kde jsou vystaveny desítky až stovky předmětů, které před 70. lety patřily konkrétním lidem.

U každého z nich, a jedná se přitom o nádobí, dekorace, hračky, chrastítka, zrcadla či obrazy, je uvedeno, komu patřil. A neschází samozřejmě ani sdělení osudu dotyčného, samozřejmě pochmurného. Většina zemřela v Terezíně, jiní v Osvětimi a dalších táborech.

„Identifikovali jsme kolem 5 tisíc předmětů. U zhruba stovky z nich jsme byli schopni určit i původního majitele, kterému předmět patřil,“ sdělila kurátorka výstavy Helena Krejčová. Na výstavě je k vidění zlomek. „Posléze nás začalo zajímat nejen to, jak se majitel jmenoval, ale co to bylo za člověka. Jaký byl? Jak žil?“ připouští, že se kvůli nedostatku pramenů nejedná o nic jednoduchého.

Výstava za mřížemi

Neotřelý design výstavy má na svědomí Dušan Seidl. Hned po vstupu vizáž výstavy doslova uhodí do oka. Místo klasických vitrín, které bývají běžně k vidění, jsou totiž exponáty uloženy za naaranžované mříže. Což má podle Seidla svoji logiku.

Video
délka: 01:42

Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu upomíná na tragické osudy obětí holocaustu výstavou předmětů, které jako jedny z mála dosvědčují existenci a život konkrétních lidí. David Zima

„Svým způsobem to odkazuje na to, že předměty jsou uvězněné v historii,“ uvedl. „Navždy budou nositeli svědectví o svých majitelích, kteří často ze dne na den putovali do koncentračních táborů, odkud se už nevrátili.“

Pozůstalost dědečků, maminek, dětí

K vidění jsou kolikrát opravdu umělecké kousky. Broušené sklo, míšeňský porcelán, umně zdobené hodiny či ladně vymalované obrazy. Více než o jejich uměleckou hodnotu však jde o hodnotu výpovědní. Jakkoliv Židé byli kvůli nacistickým praktikám degradováni na pouhá čísla, která v táborech museli nosit, díky péči paní Krejčové se ke konkrétním jménům podařilo přiřadit i předměty, které za svého života vlastnili. Častokrát se jedná o jediné „němé“ svědky existence lidských bytostí.

Například o Erice Spielerové (†10), narozené 18. června 1934, se toho neví o nic více, než že by v předešlých dnech slavila narozeniny. Kdo ví dnes kolikáté, nebýt toho, že byla za války s rodinou deportována a 12. října 1944 skonala. Známa není ani její podoba. Díky práci paní Krejčové se nicméně ví, že snad v jejím pokoji viselo nástěnné zrcadlo z dřeva a slonoviny, původem z Japonska. I to je na výstavě k vidění.

Zrovna tak i vzácný pohár z broušeného skla s portrétem Karla XII. a výjevem z bitvy u Narvy, nejspíše z roku 1700. Před válkou se nějakým způsobem dostal k právníkovi Františku Sommernitzovi (†28), který podobně jako jiní jeho druhové neměl šanci válku přežít. Tak jako mnozí jiní, bez ohledu na věk či pohlaví.

Kde: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 17. listopadu 2
Kdy: 20. června až 22. září 2019 v pravém křídle 1. patra, úterý 10–20 hodin, středa až neděle 10–18 hodin.
Vstupné: 150,- Kč, snížené 80,- Kč.

Fotogalerie
37 fotografií