Do domu v Papírenské ulici, který podle katastru nemovitostí patří řetězci diskontních potravin, neoprávněně vnikla skupina lidí zhruba počátkem dubna. Dům odmítali opustit. „Oznámení na linku 158, kdy do budovy pronikli lidé, kteří tam nemají být, jsme obdrželi ve středu ranních hodinách,“ sdělil Blesku policejní mluvčí Richard Hrdina. Na místo policisty zavolala ostraha objektu.
Policisté z toho důvodu na místo povolali několik jednotek. Mimo jiné speciální pořádkovou jednotku, vyjednavače i zásahovou jednotku. „V současné chvíli probíhá vyjednávání se squattery i s majitelem. Řešíme, aby situace neeskalovala, a aby osoby budovu, do které vnikly protiprávně, opustily,“ upřesnil krátce po středečním poledni mluvčí.
V odpoledních hodinách už měli policisté jasno v tom, že slušně se se squattery domluvit nebude možné. „Několikahodinové vyjednávání se squattery nebylo úspěšné. Policejní zákrok nicméně z bezpečnostních důvodů není možné nyní uskutečnit,“ sdělil Hrdina s tím, že další postup policie nelze z taktických důvodů sdělit.
Zásah na střeše
V pátek ráno podle Hrdiny na místo opět dorazila zásahová a speciální pořádková jednotka, hasiči s plošinou a vyjednavači, kteří se opět snažili lidi na střeše přesvědčit, aby sami slezli. Protože podle Hrdiny stále kladli pasivní odpor, zásahová jednotka je za pomoci lanové techniky a lezeckého materiálu sundala ze střechy.
„Museli jsme k tomu přistupovat velmi opatrně, protože je to kluzká střecha s velkým sklonem. Zásah nebyl vůbec jednoduchý, ale všechny jsme dostali do bezpečného prostoru a budou převezeni na služebnu policie,“ popsal dění na místě mluvčí a doplnil, že všichni jsou v pořádku.
Zásah proti squatterům na střeše v Bubenči, 30. května 2025 Aktu.cz
Hrozba vězení
„Případ byl kvalifikován jako trestný čin nedovoleného zásahu do práv k domu, bytu či nebytovému prostoru, za což hrozí až 2 roky vězení,“ doplnil.
Skupina vysokoškoláků z uměleckých či humanitně zaměřených škol obývala dům podle středečního vyjádření jednoho z jejích členů zhruba od počátku dubna. Uvedl, že budova byla dva roky nevyužívaná a vysokoškoláci v ní chtěli vytvořit komunitní centrum, ve kterém by pořádali třeba besedy nebo promítali filmy.
Squatting je u nás považován za nelegální a může být trestným činem, za nějž pak lze „obsadit“ vězeňskou celu právě i na dva roky. Ačkoliv český právní řád neobsahuje přímo pojem squatting, jednání spojené s obsazením a užíváním cizí nemovitosti bez souhlasu vlastníka spadá pod různé skutkové podstaty trestního zákoníku.
Třeba za neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 trestního zákoníku hrozí odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest. Dále se vetřelci do cizí nemovitosti mohou dopustit přestupků poškození cizí věci či neoprávněného užívání cizího majetku, za něž lze uložit pokutu.
Jak se squattuje v Praze
V metropoli už se několik významných případů squattingu odehrálo. Za nejzásadnější se dají považovat tři. Obsazení polorozpadlé usedlosti Ladronka na Praze 6 (1993 až 2000), dnes už zrekonstruovaného volnočasového centra. Dále obývání prvorepublikové vily Milada v pražské Libni (1998 až 2009, s pozdějšími incidenty), jejíž osud je stále ve hvězdách. Nebo proslulý vpád do tzv. Autonomního sociálního centra Klinika v Jeseniově ulici na Žižkově (2014 až 2019).
