Bývalý primátor je v celé kauze, kterou řeší Městský soud v Praze, v pozici svědka a také poškozeného. S omluvou k soudu zaslal dopis, kde se k celé věci krátce vyjádřil. „Odposlechy jsou falzifikátem, jsou smyšlenou a uměle vytvořenou realitou, která má jediný cíl a to mě osobně poškodit, což se také stalo,“ vzkázal.
Nahrávky hovorů pochází z roku 2007, k jejich zveřejnění došlo v roce 2012 v deníku Mladá fronta Dnes. Podle obžaloby se k nim Vít Bárta měl dostat už v roce 2009 a měl o ně požádat právě bývalého příslušníka BIS Jana P. Poslancem a později též ministrem dopravy se Bárta stal za Věci Veřejné v roce 2010.
Přestože označuje odposlechy jako zfalšované, je podle Béma pravděpodobné, že podkladem pro jejich vznik jsou reálné nahrávky z BIS, které někdo musel poskytnout právě Bártovi. „Nicméně nemohu dokázat, že se tak stalo,“ napsal soudu.
U soudu se také četla jeho výpověď, ve které zmínil, že v době vzniku odposlechů byl pražský primátor 1. místopředsedou ODS. „Byl jsem tedy v jedné z nejvyšších politických a exekutivních funkcí v zemi,“ řekl.
Na veřejnost se nahrávky dostaly v roce 2012 v době, kdy byl i Bém poslancem. Podle něj se staly součástí protahované vládní krize, která skončila pádem vlády a vedla „přepsání politické mapy“ a řada aktérů kauzy byla odsouzena k mediálnímu lynči. „Mě samotného celá kauza také poměrně dramaticky poškodila,“ řekl ve své výpovědi.
Nebyla to náhoda
Poznamenal, že se objevily krátce před vyhlášením rozsudku v kauze údajného uplácení poslanců Věcí Veřejných Vítem Bártou. „Na scéně se objevily Bémovy odposlechy, nemám nejmenších pochyb, že by to mohla být náhoda,“ stojí v jeho výpovědi. Poznamenal také že v každé civilizované zemi by už tehdy padla vláda, to se ale stalo až za rok.
Tehdy se také podle jeho výpovědi dozvěděl z řady zdrojů, že Vít Bárta měl odposlechy mít k disposici a že s tím měl mít něco společného také obviněný Jan P. „Z desítek zdrojů, které si v této chvíli nevybavím, jsem slyšel o tom, že pan P. byl někdejším zaměstnancem BIS a že údajně měl odposlechy vynést a prodat panu Bártovi, respektive se stát zaměstnancem ABL,“ vypověděl exprimátor.
Obviněný Jan P. na to reagoval slovy, že neplánoval „žádný puč ani pád vlády“. „Pana spoluobžalovaného Bártu jsem viděl dvakrát,“ řekl a dodal, že nikdy nebyl zaměstnancem ani spolupracovníkem agentury ABL.
Od lidí z BIS se Bém podle jeho výpovědi také dozvěděl, že nedisponují takovou technologií, aby pořídili odposlechy v kvalitě, v jaké se dostaly na veřejnost a že jediné vysvětlení, je že je musely pořídit zahraniční zpravodajské služby. „V tuto chvíli jsem své investigativní šetření zastavil, protože jsem pochopil, že bych se brzy dostal do scénáře globálního spiknutí,“ vypověděl. Dodal ale, že mu tento názor nepřišel pravděpodobný.
Mrtvej kůň byl opravdový kůň
Ve výpovědi se také vyjadřoval k autenticitě nebo hodnověrnosti odposlechů. „Podle mého soudu nějaké odposlechy musí existovat, část materiálu se mi jeví jako autentická a s odstupem času mohu potvrdit, že část materiálů je zasazeno do reálných události,“ řekl Bém.
V nahrávkách se například objevilo slovní spojení „mrtvej kůň“, což vysvětluje tím, že v roce 2007 jeho manželce opravdu zemřel kůň a nejedná se o nějakou přezdívku nebo odkaz na reálné osoby. „Část materiálů nicméně autentická není a musela vzniknout technickou kompilací,“ tvrdí. Vít Bárta i Jan P. vinu v kauze vynesení odposlechů vinu odmítají. Za zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace dva až osm let vězení.
Vypovídal bezpečnostní expert
Osobně pak přišel svědčit bezpečnostní expert Michal M., který působil jako náměstek ministra vnitra Radka Johna (Věci veřejné). Na dotaz popřel, že by věděl, jak se nahrávky odposlechů dostaly do rukou novináře Jaroslava Kmenty, který je zveřejnil. Kmentu soud vyslechne příště, novinář však předem avizoval, že bude nadále chránit svůj zdroj. Hlavní líčení bude pokračovat od 29. listopadu. Soudkyně předeslala, že nejméně jedna jeho část včetně následných závěrečných řečí bude opět neveřejná kvůli utajovaným skutečnostem.
