7°C
Oba obžalovaní dorazili s početnou skupinou právníků, ale jednalo se za zavřenými dveřmi. Vít Bárta má čtyři obhájce a druhý obžalovaný dva. Kauza začala už v roce 2013, od kdy jsou oba trestně stíhaní. „Jednání je neveřejné z důvodu projednávání utajovaných skutečnosti,“ řekl novinářům mluvčí soudu Adam Wenig. Veřejné jednání bude až v pátek.
Obžalovaný důstojník BIS Jan P. měl předat záznamy Vítu Bártovi v roce 2009 v období od října do prosince na „přesně nezjištěném místě v Praze“. V obžalobě stojí také, že tehdy působil u BIS jako plukovník a byl držitelem osvědčení na stupeň tajné.
Kolibřík a Mazánek
Části nahrávek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes v roce 2012 a některé jejich části se staly mezi lidmi velmi populárními. Oblíbenými se staly hlášky jako „Ahoj, Mazánku“ nebo „zdar, Kolibříku“. Bém a Janoušek spolu debatovali o politice, byznysu a zákulisních hrách na magistrátu. Odposlechy byly považovány za důkaz vlivu Romana Janouška na pražskou politiku. Zaznělo v nich například, že se účastnil jednání o územním plánu nebo s primátorem měl řešit jmenování lidí do akciových společností.
Bém tehdy kritiku kvůli zveřejněným nahrávkám odmítal a nesouhlasil s tím, že by Roman Janoušek měl nějak velký vliv na dění v hlavním městě a označil ho jen jako kamaráda, se kterým chodí na tenis.
Jako svědek byl k soudu předvolán tehdejší novinář MfD Jaroslav Kmenta, který odposlechy původně zveřejnil a zabýval se i dalším děním kolem Víta Bárty. Zatím ale nevypovídal, protože se očekává, že výslech bude trvat poměrně dlouho a v pondělí na to neměl dost času. Obhajoba se podle něj bude snažit doslova „vydupat“ jakýkoliv argument, aby obžalovaní odešli bez trestu.
„Toto soudní líčení dokazuje to, co jsme tvrdili od začátku, že to nebyly odposlechy, které by pořídila nějaká soukromá agentura, ale že to byly odposlechy BIS a které se záhadným způsobem dostaly do bezpečnostní agentury ABL,“ řekl. To, že byl pozván jako svědek k hlavnímu líčení, je pro něj novinka, protože nevypovídal v přípravném řízení. „Nevím, co mají za lubem,“ poznamenal.
Kmenta se domnívá, že zveřejnění odposlechů bylo v podstatě na konci éry Romana Janouška. „Asi třetí nebo čtvrtý den poté, co byly zveřejňovány, se mu stala ta událost, kdy srazil ženu,“ řekl Kmenta. Naráží tím, na nehodu, kterou způsobil v opilosti a za kterou skončil ve vězení. Tam nastoupil letos v červenci na příkaz soudu.
Bárta si měl o odposlechy říci
Že se odposlechy dostaly k Vítu Bártovi, se odhalilo v roce 2013. V obžalobě stojí, že si je měl bývalý politik od Jana P. vyžádat. Dostat se k němu mělo 159 audiozáznamů pořízených v rámci činnosti BIS. Obžaloba zmiňuje, že Bárta tehdy řídil bezpečnostní agenturu ABL, která se zabývala mimo jiné činností informačních a zpravodajských kanceláří a službami soukromých detektivů.
Jan P. byl podle obžaloby „srozuměn s tím, že tímto jednáním dojde k prozrazení předmětu zájmu BIS a metod její práce neomezenému okruhu neoprávněných osob“. Uvádí se také, že mohl poškodit osoby, jejichž hovory byly nahrány.
Vinu odmítl
Během přestávky novinářům řekl, že vinu opět odmítl. Nic z toho, co mu obžaloba klade za vinu, se podle něj nestalo. „Já jsem byl 17 let zpravodajský důstojník a takto jsme určitě nepracovali,“ řekl. Celá kauza mu také výrazně zasáhla do života, již 8 let je mimo službu a pracuje u záchranné služby.
Mohl je využít ve svůj prospěch
Kromě toho obžaloba upozorňuje na to, že Vít Bárta má vysokoškolské vzdělání v oboru bezpečnostně právních studií a stejně jako Jan P. si byl vědom toho, že vynesení záznamů může poškodit činnost BIS a rovněž osoby, jejichž hovory nahrála.
V obžalobě také stojí, že mohl tyto materiály využít ve svůj prospěch. „Získané nikoli veřejné informace byly využitelné v rámci podnikatelských aktivit obviněného,“ uvádí. Kromě toho zmiňuje, že byl tehdy již aktivní ve straně Věci veřejné a informace mohl využít ve své politické činnosti.
Oba muži jsou obžalováni z trestného činu ohrožení utajované informace. Jan P. je kromě toho obžalován ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
