Už jako malou holku jí bavily ruční práce. Nejdříve začala háčkovat, později pletla ošatky, talíře a další předměty z pedigu a papíru. To jí vydrželo celý její dosavadní život. Před sedmi lety se ale vše změnilo.
„Projížděla jsem internet a viděla jsem zvláštní svíčky, které se mi moc líbily. Zjistila jsem, že jde o ručně řezané svíčky a začala jsem pátrat po tom, jak se vyrábí,“ vzpomínala Jaroslava.
Těžké začátky
Nastudovala videa jejich výroby na internetu, koupila si formu na svíčky ve tvaru pyramidy a začala. „První svíčka byla hrozná, další taky nic moc. Zkoušela jsem je dělat jen z jedné barvy, tak jsem nepovedené výtvory rozpustila, a zkoušela další. Asi 15. svíčka už šla. Teprve pak jsem koupila barvy a začala dělat barevné,“ popisovala Jaroslava.
A co je na výrobě nejtěžší? „Asi řezání nožem do svíčky. Ta má třeba šest hran a já musím dbát na to, aby všechny svislé řezy byly rovné a pravidelné,“ řekla Jaroslava. Většina jejích svíček má abstraktní motiv.
„Teď ale frčí ty s vánočními motivy. Dělám třeba takové, které připomínají vánoční stromky, jiné pak zdobím bílými či stříbrné štědrovečerními zvonečky,“ dodala Jaroslava.
Svíčky, vázy i lampičky
Řezané svíčky vyrábí z vosku. Nejdříve se ve formě odlije tzv. základní svíčka. Ta má různé tvary jako pyramida, špička, hvězda, váleček či kosočtverec. Pak se svíčka namáčí do rozehřátých barevných vosků a to 30 až 40 krát. Tím vznikají barevné vrstvy. Poté se pomocí nože a dlát svíčky tvarují. Nakonec se na ně štětečkem natře bezbarvý lak.
Kromě svíček vyrábí i vázičky a lampičky, která sama vymyslela. „Svíčka, když hoří, tak světlo prosvítá skrz stěnu. Moji známí, kteří měli ode mě svíčku, mi říkali, že je tak hezká, že ji nezapálili a doma si ji vystavili. Tak mě napadla lampička a ještě i vázička. Lampička je dutá a pod ní je svítící LED podstavec. Vázička má pak uvnitř zkumavku na vodu,“ zakončila šikovná paní Jaroslava.
