18°C
Když v 18. století přišlo do Čech baroko, zhýčkaná šlechta už malované sklo nechtěla. Měla zájem spíše o to broušené a ryté. Část malířů tak přišla o práci a museli si najít nové zákazníky. Těmi se stali bohatí sedláci a měšťané.
Malíři skla tehdy pracovali v huti a malovali sklo pro zákazníky v okolí. Často je pak v nůších na zádech nosili na trhy, kde je prodávali. Někdy sklo ale malovali přímo na zakázku. „Šlo často o motivy vztahující se k zemědělskému prostředí, řemeslům, cechům, tématem byla také příroda a láska, třeba holoubci sedící na srdci,“ řekla kurátorka výstavy Jitka Lněničková.
Luxusní záležitost
Vyrábělo se především užitné sklo, jako byly džbánky, pivní sklenice zvané holby, skleničky či poháry. Inspirací pro malíře byly renesanční malby na skle, které vlastnila šlechta.
„Ale takto malované sklo sedláci a měšťané běžně nepoužívali. U nich šlo o luxusní záležitost. Třeba takový džbánek, se dával na stůl jen o poutích či svatbách,“ vysvětlila Lněničková.
Prysky pro dívky
Raritou jsou skleničky nazývané prysky. Měly dva účely. Chlapci z nich o Velikonocích při pomlázce polévali vodou dívky. Fungovaly ale i jako „návnada“ na mladé slečny.
„Když chtěl mládenec sbalit holku, koupil jí tuto lahvičku, prysku. A buď to vyšlo, nebo nevyšlo,“ uvedla Lněničková. Používaly se na nich i milostné motivy, jako třeba holubičky sedící na srdci.
Obtížné datování
U lidového skla se jen těžko určí přesný rok výroby. Třeba unikátní prysky, které jsou v klatovském Pavilonu skla zde vystavené, se vyráběly a malovaly mezi roky 1720 až 1820.
„Sto let se dělaly stejné tvary těchto skleniček, stejné byly také dekory, prostě přesné datum se nedá poznat, proto se tak udává 18. století,“ vysvětlila Lněničková. Unikátní výstava potrvá do 19. června.
VIDEO: Czech Design Week 2022.
Czech Design Week 2022. Jan Dařílek
