Příběh zasloužilého dárce se začal odvíjet v roce 1993. Václav tehdy dělal výpravčího ve stanici Střelské Hoštice na Strakonicku, kde slouží dodnes. Za půl roku jej čeká odchod do důchodu.
„Tehdy po revoluci se objevily různé charitativní projekty a mě napadlo, že bych se mohl taky angažovat. Jednou jsem se tak sebral, šel do Klatovské nemocnice, řekl, že chci být dárcem krve a po vyšetření mi hned vzali prvních 450 ml,“ vzpomínal Václav.
Jehla ano, krev ne
Vždy jednou v měsíci, celých třicet let, až do teď, Václav chodil pravidelně do transfuzní stanice Klatovské nemocnice. Přitom nesnáší pohled na krev.
„Není mi při tom moc dobře. Injekce nebo napíchnutí žíly při odběru mi nevadí. Dívám se jinam. Ale sledovat, jak mi krev teče hadičkou z těla ven, to tedy zrovna nemusím,“ řekl Václav.
Stovky litrů
Na Klatovsku je největším rekordmanem v počtu odběrů krve. Na kontě jich má celkem 475. „Krev mi brali 69krát a plazmu 406krát. Chtěl jsem dosáhnout na číslo 500, ale o Vánocích mi zradilo zdraví. Skončil jsem s arytmií srdce v nemocnici a lékaři mi řekli, abych s dárcovstvím přestal,“ uvedl Václav.
I tak ale v přepočtu na objem daroval 31,5 litrů krve a 290 litrů plazmy! „To je více jak šest sudů piva nebo plná velká vana,“ smál se Václav. Kdyby mohl vrátit čas zpět, opět by krev dával.
Jaký otec, takový syn
Ve šlépějích svého táty kráčí i syn Martin (37). S dárcovstvím začal, když mu bylo 21 let.
„Tenkrát jsem dělal nástavbu na střední škole. Při matematice jsme dostali za úkol spočítat, kolik mám při své výšce 195 cm a váze 100 kg krve v těle. Vyšlo mi, 5,5 až 6 litrů. Tak jsem si řekl, že jí mám dost a proč se o ní nepodělit s lidmi, kteří jí potřebují,“ řekl Martin. Od té doby daroval krev už 104krát.
VIDEO: Jaké rozlišujeme krevní skupiny.
Jaké rozlišujeme krevní skupiny? Videohub
