Malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů Generace Národního divadla, zkrášlil 19 plzeňských domů. Výjevy inspirované místními dějinami a běžným životem v Plzni a na Plzeňsku pokrývají fasády domů na rohu ulic Kollárovy a Tovární i dům U Červeného srdce na náměstí Republiky.
Někdy dal podnět k výzdobě samotný název ulice či povolání majitele domu. „Na fasádě domu na nároží ulic Sedláčkovy a Solní má výrazné místo řezník s atributy řeznického cechu, bylo to zaměstnání zesnulého manžela majitelky,“ uvedla Adriana Jarošová z tiskového odboru magistrátu. Na lékárně U Jednorožce na náměstí Republiky je zobrazena dívka sbírající do košíčku bylinky a chlapec s hadem, symbolem lékařství.
Sám na fasádě netvořil
„Alšovo plzeňské působení je neodmyslitelně spjato s osobností architekta a majitele stavební kanceláře Rudolfa Štecha, který ho roku 1892 oslovil s první nabídkou spolupráce,“ uvedla Ivana Skálová, kurátorka výstavy Mikoláš Aleš v Plzni z roku 2013, jež byla k vidění v Masných krámech. Až na jednu výjimku, byly všechny Alšovy návrhy určené právě pro domy realizované Štechovou firmou.
„Mikoláš Aleš sám nikdy nepracoval přímo na fasádě, k tomu byl vždy přizván někdo z okruhu jeho osvědčených spolupracovníků. Jeho úloha spočívala v přípravě kartonu, z nějž se pak kresba přenášela na omítku,“ doplnila Skálová. Alšova sgrafita v Plzni prováděli architekt Josef Farkač a malíři Jindřich Duchoslav Krajíček a Josef Bosáček.
Rekord! Obraz z parte malířky Toyen se prodal za 28,5 milionu, Havla koupili za více než tři miliony
Brzké opravy
Plzeňská díla začala poměrně brzy vyžadovat opravy. Někdy opadaly i celé kusy omítky. Dnes jsou všechna restaurována již po několikáté. Původní kartony se mnohdy nenašly, kvůli pouze černobílým fotografiím zachycujícím původní stav,se dnešní sgrafita od původních liší v kresbě i v barvách.
Tři díla, na domech v Rooseveltově 4, Dominikánské 12, a vila Františka Rehwalda v Lobzích, dnes už neexistují. Výstava zůstane v centru Plzně do konce letošního roku.
VIDEO: Akademický malíř Antonín Kroča při práci. Místo štětců používá prsty.
Akademický malíř Antonín Kroča při práci. Místo štětců používá prsty. Jana Gartnerová
