Od září bude potřeba zajistit ve školách místa pro 1600 až 2000 ukrajinských dětí. Město ale nechce přeplňovat současné třídy, proto se i po konzultacích s ukrajinským velvyslanectvím rozhodlo vytvořit ukrajinské skupiny.
„Děti tam budou učit ukrajinské učitelky, které se hlásí na úřadu práce,“ řekla dnes novinářům radní odpovědná za školství Lucie Kantorová (ANO). Stejný přístup podle ní zatím jiné město v Česku nezvolilo. Plzeň nechce jít cestou zvyšování počtu dětí v současných třídách, za maximum považuje 30 dětí.
Tělo Čecha našli v hromadném hrobě u Kyjeva! Rakušan: Pomáhal lidem prchajícím před Putinovou agresí
Škola na Borských polích
Osm základních škol zajistí nevyužívané prostory pro nové samostatné třídy jen s ukrajinskými dětmi. „Tímto krokem nám vznikne prostor pro 398 dětí,“ řekla Kantorová. Další třídy vzniknou například v salonku Měšťanské besedy, v Knihovně města Plzně či v Krašovské Aktivity centru. Na všech těchto místech nebudou ukrajinské třídy od prvního do devátého ročníku, ale podle aktuální potřeby.
Škola s devíti třídami až pro 350 dětí vznikne na Borských polích. Nevyužívanou administrativní budovu nabídla městu soukromá firma.
„Sem by mohly docházet děti, jejichž rodiče se chtějí po zklidnění konfliktu vrátit do vlasti. Tato lokalita se nám hodí, protože mnohé maminky tam pracují v průmyslové zóně,“ uvedla radní.
Město by podle ní chtělo dětem v maximální možné míře přiblížit vzdělávání, které by normálně získaly na Ukrajině. Současně jim poskytne rozšířenou výuku češtiny.
„Zároveň ale chceme vyslyšet prosby ukrajinského velvyslanectví, aby žáci při návratu do rodné vlasti mohli plynule navázat vzděláváním na Ukrajině. Je zcela pochopitelné, že Ukrajina věří v návrat své mladé generace, až jim to podmínky dovolí,“ podotkla Kantorová.
Personálu bude dost
Magistrát podle radní bude mít pro odloučená pracoviště dostatek ukrajinských zaměstnanců.
„Jsme v kooperaci s úřadem práce, který nám vytipovává paní učitelky, které přicházejí z Ukrajiny, máme jich asi 40. Stejně tak vychovatelky, kuchařky, uklízečky,“ sdělila Kantorová. Město jedná i se Západočeskou univerzitou, v odloučených třídách by měli pracovat i studenti. Ukrajinské učitelky se nyní učí česky, aby co nejdříve mohly složit zkoušky. Na kurz češtiny jich teď chodí kolem 20.
Přesný počet ukrajinských dětí, které od září nastoupí do základních škol, zatím magistrát nezná. Víc napoví jejich zápisy na konci června.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
VIDEO: Z ambasády v Kyjevě do Prahy. Katerina učí ukrajinské děti česky.
Blesk Podcast: Z ambasády v Kyjevě do Prahy. Katerina učí ukrajinské děti česky Jiří Marek
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
