Od září bude potřeba zajistit ve školách místa pro 1600 až 2000 ukrajinských dětí. Město ale nechce přeplňovat současné třídy, proto se i po konzultacích s ukrajinským velvyslanectvím rozhodlo vytvořit ukrajinské skupiny.
„Děti tam budou učit ukrajinské učitelky, které se hlásí na úřadu práce,“ řekla dnes novinářům radní odpovědná za školství Lucie Kantorová (ANO). Stejný přístup podle ní zatím jiné město v Česku nezvolilo. Plzeň nechce jít cestou zvyšování počtu dětí v současných třídách, za maximum považuje 30 dětí.
Tělo Čecha našli v hromadném hrobě u Kyjeva! Rakušan: Pomáhal lidem prchajícím před Putinovou agresí
Škola na Borských polích
Osm základních škol zajistí nevyužívané prostory pro nové samostatné třídy jen s ukrajinskými dětmi. „Tímto krokem nám vznikne prostor pro 398 dětí,“ řekla Kantorová. Další třídy vzniknou například v salonku Měšťanské besedy, v Knihovně města Plzně či v Krašovské Aktivity centru. Na všech těchto místech nebudou ukrajinské třídy od prvního do devátého ročníku, ale podle aktuální potřeby.
Škola s devíti třídami až pro 350 dětí vznikne na Borských polích. Nevyužívanou administrativní budovu nabídla městu soukromá firma.
„Sem by mohly docházet děti, jejichž rodiče se chtějí po zklidnění konfliktu vrátit do vlasti. Tato lokalita se nám hodí, protože mnohé maminky tam pracují v průmyslové zóně,“ uvedla radní.
Město by podle ní chtělo dětem v maximální možné míře přiblížit vzdělávání, které by normálně získaly na Ukrajině. Současně jim poskytne rozšířenou výuku češtiny.
„Zároveň ale chceme vyslyšet prosby ukrajinského velvyslanectví, aby žáci při návratu do rodné vlasti mohli plynule navázat vzděláváním na Ukrajině. Je zcela pochopitelné, že Ukrajina věří v návrat své mladé generace, až jim to podmínky dovolí,“ podotkla Kantorová.
Personálu bude dost
Magistrát podle radní bude mít pro odloučená pracoviště dostatek ukrajinských zaměstnanců.
„Jsme v kooperaci s úřadem práce, který nám vytipovává paní učitelky, které přicházejí z Ukrajiny, máme jich asi 40. Stejně tak vychovatelky, kuchařky, uklízečky,“ sdělila Kantorová. Město jedná i se Západočeskou univerzitou, v odloučených třídách by měli pracovat i studenti. Ukrajinské učitelky se nyní učí česky, aby co nejdříve mohly složit zkoušky. Na kurz češtiny jich teď chodí kolem 20.
Přesný počet ukrajinských dětí, které od září nastoupí do základních škol, zatím magistrát nezná. Víc napoví jejich zápisy na konci června.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
VIDEO: Z ambasády v Kyjevě do Prahy. Katerina učí ukrajinské děti česky.
Blesk Podcast: Z ambasády v Kyjevě do Prahy. Katerina učí ukrajinské děti česky Jiří Marek
Německý kancléř Friedrich Merz si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Řekl to dnes v Johannesburgu na summitu zemí G20. Cílem dnešních jednání v Ženevě, kde jsou zástupci Ukrajiny, USA i evropských zemí, je podle Merze vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z amerického plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Ruskem.
Ukrajinská delegace zahájila setkáním se zástupci zemí Evropy v Ženevě jednání o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Nyní podle něj bude následovat schůzka se zástupci Spojených států.
Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji Jermak, který také na síti X psal o trvalém a spravedlivém míru pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase uvedl, že ukrajinský, americký a evropské týmy jsou v Ženevě navzájem v úzkém kontaktu. Zároveň vyjádřil naději, že „bude výsledek“.
Hranice Ukrajiny není možné měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k 28bodovém plánu na mír od Spojených států.
