Od září bude potřeba zajistit ve školách místa pro 1600 až 2000 ukrajinských dětí. Město ale nechce přeplňovat současné třídy, proto se i po konzultacích s ukrajinským velvyslanectvím rozhodlo vytvořit ukrajinské skupiny.
„Děti tam budou učit ukrajinské učitelky, které se hlásí na úřadu práce,“ řekla dnes novinářům radní odpovědná za školství Lucie Kantorová (ANO). Stejný přístup podle ní zatím jiné město v Česku nezvolilo. Plzeň nechce jít cestou zvyšování počtu dětí v současných třídách, za maximum považuje 30 dětí.
Škola na Borských polích
Osm základních škol zajistí nevyužívané prostory pro nové samostatné třídy jen s ukrajinskými dětmi. „Tímto krokem nám vznikne prostor pro 398 dětí,“ řekla Kantorová. Další třídy vzniknou například v salonku Měšťanské besedy, v Knihovně města Plzně či v Krašovské Aktivity centru. Na všech těchto místech nebudou ukrajinské třídy od prvního do devátého ročníku, ale podle aktuální potřeby.
Škola s devíti třídami až pro 350 dětí vznikne na Borských polích. Nevyužívanou administrativní budovu nabídla městu soukromá firma.
„Sem by mohly docházet děti, jejichž rodiče se chtějí po zklidnění konfliktu vrátit do vlasti. Tato lokalita se nám hodí, protože mnohé maminky tam pracují v průmyslové zóně,“ uvedla radní.
Město by podle ní chtělo dětem v maximální možné míře přiblížit vzdělávání, které by normálně získaly na Ukrajině. Současně jim poskytne rozšířenou výuku češtiny.
„Zároveň ale chceme vyslyšet prosby ukrajinského velvyslanectví, aby žáci při návratu do rodné vlasti mohli plynule navázat vzděláváním na Ukrajině. Je zcela pochopitelné, že Ukrajina věří v návrat své mladé generace, až jim to podmínky dovolí,“ podotkla Kantorová.
Personálu bude dost
Magistrát podle radní bude mít pro odloučená pracoviště dostatek ukrajinských zaměstnanců.
„Jsme v kooperaci s úřadem práce, který nám vytipovává paní učitelky, které přicházejí z Ukrajiny, máme jich asi 40. Stejně tak vychovatelky, kuchařky, uklízečky,“ sdělila Kantorová. Město jedná i se Západočeskou univerzitou, v odloučených třídách by měli pracovat i studenti. Ukrajinské učitelky se nyní učí česky, aby co nejdříve mohly složit zkoušky. Na kurz češtiny jich teď chodí kolem 20.
Přesný počet ukrajinských dětí, které od září nastoupí do základních škol, zatím magistrát nezná. Víc napoví jejich zápisy na konci června.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
VIDEO: Z ambasády v Kyjevě do Prahy. Katerina učí ukrajinské děti česky.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
