„Ukrajinští zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení,“ řekl Jiří Kokoška, mluvčí šesti krajských nemocnic, ve kterých už před rusko-ukrajinským válečným konfliktem, který začal koncem února, pracovalo přes 60 Ukrajinců.
Výjimkou mezi zdravotníky, kteří přišli do kraje z Ukrajiny, je zdravotní sestra, která potřebné podmínky a aprobační zkoušky k uznání způsobilosti splnila před deseti roky. „Tehdy přijela do ČR poprvé, udělala si vše potřebné, ale po čase se vrátila na Ukrajinu. Nyní se vrátila do ČR za svým mužem, který tu tehdy zůstal a pracuje tu přes deset let. Teď je zaměstnaná jako sestra pod dohledem,“ dodal mluvčí.
Nemocnice jsou připravené pomoci zdravotníkům, kteří uprchli z Ukrajiny, získat potřebná povolení. „Aby jim v ČR bylo uznáno vzdělání, aby podstoupili jazykové kurzy, připravili a absolvovali aprobační zkoušky podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a pak mohli vykonávat i pozice zdravotníků v našich nemocnicích,“ podotkl Kokoška.
Chtějí se brzy vrátit
Vhodných uchazečů o výkon zdravotnického povolání podle Kokošky ale zatím není mnoho. Důvody jsou různé. Nejčastější je to, že se uprchlíci chtějí, jakmile to bude možné, vrátit na Ukrajinu.
„Mnozí tady nechtějí být dlouhodobě, a nechtějí proto vstupovat do celého procesu získávání povolení. Někteří nechtějí, byť jen dočasně, vykonávat v nemocnici jiné pozice, než jaké vystudovali a vykonávali na Ukrajině,“ uvedl Kokoška.
Krajské nemocnice zatím vyjednávají potřebná povolení u několika zdravotníků, kteří jsou vystudovanými lékaři, sestrami nebo laboranty a jsou ochotni zpočátku pracovat jako ošetřovatelé nebo sanitáři.
Před válkou na Ukrajině zaměstnávaly krajské nemocnice přes 60 občanů Ukrajiny. Podle mluvčího to byli většinou zdravotníci, jako zdravotní sestry a lékaři, a mnozí z nich pracují v nemocnicích přes deset let.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
VIDEO: Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka.
Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka. Blesk.cz
