„Ukrajinští zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení,“ řekl Jiří Kokoška, mluvčí šesti krajských nemocnic, ve kterých už před rusko-ukrajinským válečným konfliktem, který začal koncem února, pracovalo přes 60 Ukrajinců.
Výjimkou mezi zdravotníky, kteří přišli do kraje z Ukrajiny, je zdravotní sestra, která potřebné podmínky a aprobační zkoušky k uznání způsobilosti splnila před deseti roky. „Tehdy přijela do ČR poprvé, udělala si vše potřebné, ale po čase se vrátila na Ukrajinu. Nyní se vrátila do ČR za svým mužem, který tu tehdy zůstal a pracuje tu přes deset let. Teď je zaměstnaná jako sestra pod dohledem,“ dodal mluvčí.
Nemocnice jsou připravené pomoci zdravotníkům, kteří uprchli z Ukrajiny, získat potřebná povolení. „Aby jim v ČR bylo uznáno vzdělání, aby podstoupili jazykové kurzy, připravili a absolvovali aprobační zkoušky podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a pak mohli vykonávat i pozice zdravotníků v našich nemocnicích,“ podotkl Kokoška.
Chtějí se brzy vrátit
Vhodných uchazečů o výkon zdravotnického povolání podle Kokošky ale zatím není mnoho. Důvody jsou různé. Nejčastější je to, že se uprchlíci chtějí, jakmile to bude možné, vrátit na Ukrajinu.
„Mnozí tady nechtějí být dlouhodobě, a nechtějí proto vstupovat do celého procesu získávání povolení. Někteří nechtějí, byť jen dočasně, vykonávat v nemocnici jiné pozice, než jaké vystudovali a vykonávali na Ukrajině,“ uvedl Kokoška.
Krajské nemocnice zatím vyjednávají potřebná povolení u několika zdravotníků, kteří jsou vystudovanými lékaři, sestrami nebo laboranty a jsou ochotni zpočátku pracovat jako ošetřovatelé nebo sanitáři.
Před válkou na Ukrajině zaměstnávaly krajské nemocnice přes 60 občanů Ukrajiny. Podle mluvčího to byli většinou zdravotníci, jako zdravotní sestry a lékaři, a mnozí z nich pracují v nemocnicích přes deset let.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
VIDEO: Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka.
Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka. Blesk.cz
