„Ukrajinští zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení,“ řekl Jiří Kokoška, mluvčí šesti krajských nemocnic, ve kterých už před rusko-ukrajinským válečným konfliktem, který začal koncem února, pracovalo přes 60 Ukrajinců.
Výjimkou mezi zdravotníky, kteří přišli do kraje z Ukrajiny, je zdravotní sestra, která potřebné podmínky a aprobační zkoušky k uznání způsobilosti splnila před deseti roky. „Tehdy přijela do ČR poprvé, udělala si vše potřebné, ale po čase se vrátila na Ukrajinu. Nyní se vrátila do ČR za svým mužem, který tu tehdy zůstal a pracuje tu přes deset let. Teď je zaměstnaná jako sestra pod dohledem,“ dodal mluvčí.
Nemocnice jsou připravené pomoci zdravotníkům, kteří uprchli z Ukrajiny, získat potřebná povolení. „Aby jim v ČR bylo uznáno vzdělání, aby podstoupili jazykové kurzy, připravili a absolvovali aprobační zkoušky podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a pak mohli vykonávat i pozice zdravotníků v našich nemocnicích,“ podotkl Kokoška.
Chtějí se brzy vrátit
Vhodných uchazečů o výkon zdravotnického povolání podle Kokošky ale zatím není mnoho. Důvody jsou různé. Nejčastější je to, že se uprchlíci chtějí, jakmile to bude možné, vrátit na Ukrajinu.
„Mnozí tady nechtějí být dlouhodobě, a nechtějí proto vstupovat do celého procesu získávání povolení. Někteří nechtějí, byť jen dočasně, vykonávat v nemocnici jiné pozice, než jaké vystudovali a vykonávali na Ukrajině,“ uvedl Kokoška.
Krajské nemocnice zatím vyjednávají potřebná povolení u několika zdravotníků, kteří jsou vystudovanými lékaři, sestrami nebo laboranty a jsou ochotni zpočátku pracovat jako ošetřovatelé nebo sanitáři.
Před válkou na Ukrajině zaměstnávaly krajské nemocnice přes 60 občanů Ukrajiny. Podle mluvčího to byli většinou zdravotníci, jako zdravotní sestry a lékaři, a mnozí z nich pracují v nemocnicích přes deset let.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
VIDEO: Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka.
Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka. Blesk.cz
