„Ukrajinští zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení,“ řekl Jiří Kokoška, mluvčí šesti krajských nemocnic, ve kterých už před rusko-ukrajinským válečným konfliktem, který začal koncem února, pracovalo přes 60 Ukrajinců.
Výjimkou mezi zdravotníky, kteří přišli do kraje z Ukrajiny, je zdravotní sestra, která potřebné podmínky a aprobační zkoušky k uznání způsobilosti splnila před deseti roky. „Tehdy přijela do ČR poprvé, udělala si vše potřebné, ale po čase se vrátila na Ukrajinu. Nyní se vrátila do ČR za svým mužem, který tu tehdy zůstal a pracuje tu přes deset let. Teď je zaměstnaná jako sestra pod dohledem,“ dodal mluvčí.
Nemocnice jsou připravené pomoci zdravotníkům, kteří uprchli z Ukrajiny, získat potřebná povolení. „Aby jim v ČR bylo uznáno vzdělání, aby podstoupili jazykové kurzy, připravili a absolvovali aprobační zkoušky podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a pak mohli vykonávat i pozice zdravotníků v našich nemocnicích,“ podotkl Kokoška.
Chtějí se brzy vrátit
Vhodných uchazečů o výkon zdravotnického povolání podle Kokošky ale zatím není mnoho. Důvody jsou různé. Nejčastější je to, že se uprchlíci chtějí, jakmile to bude možné, vrátit na Ukrajinu.
„Mnozí tady nechtějí být dlouhodobě, a nechtějí proto vstupovat do celého procesu získávání povolení. Někteří nechtějí, byť jen dočasně, vykonávat v nemocnici jiné pozice, než jaké vystudovali a vykonávali na Ukrajině,“ uvedl Kokoška.
Krajské nemocnice zatím vyjednávají potřebná povolení u několika zdravotníků, kteří jsou vystudovanými lékaři, sestrami nebo laboranty a jsou ochotni zpočátku pracovat jako ošetřovatelé nebo sanitáři.
Před válkou na Ukrajině zaměstnávaly krajské nemocnice přes 60 občanů Ukrajiny. Podle mluvčího to byli většinou zdravotníci, jako zdravotní sestry a lékaři, a mnozí z nich pracují v nemocnicích přes deset let.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
VIDEO: Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka.
Halyna Sička prchla z Melitopolu s dětmi do Česka. Blesk.cz
