Táňa (pravé jméno studentky má redakce k dispozici, kvůli strachu ho ale mladá žena nechce zveřejňovat) patří mezi 176 ruských studentů Západočeské univerzity. Denně je v kontaktu se svými ukrajinskými spolužáky a kamarády. Jak sama říká, není mezi nimi žádná nevraživost. Vzájemně se podporují, zjišťují, jestli ten druhý něco nepotřebuje.
„Od nich mám také z první ruky informace, co se na Ukrajině opravdu děje. Když mi ukazují fotky Chersonu, Mariupolu, nemohu se na to dívat bez slz v očích. Velmi prožívám i osudy jejich rodin, oddychla jsem si, když mi kamarádky řekly, že jsou jejich blízcí v bezpečí,“ popsala Táňa.
Ví, že v Rusku jsou informace o válce velmi ideologicky zkreslené, aby vyhovovaly režimu. „Snažím se blízkým vysvětlovat, jaká je skutečná situace. Chci, aby se o tom dozvědělo u nás doma co nejvíce lidí,“ řekla Táňa. Za šíření pravdy jí přitom v Rusku hrozí roky vězení.
Psychologická pomoc
Snadná pro ni momentálně není ani situace s penězi. Ruské karty jsou jí i ostatním studentům z Ruska k ničemu. „Mně, naštěstí, dali rodiče na cestu nějaké peníze v hotovosti. Někteří kolegové se ale ocitli ve finanční tísni,“ uvedla Táňa. Studenti tak shánějí brigády. Možný přivýdělek je ale omezený podmínkami studentského víza, pracovat mohou maximálně 40 hodin v měsíci.
Náročná situace na všechny velmi doléhá. „Pomoc nám teď nabídla univerzita, můžeme se, například, obrátit na psychologa. Pomáhá nám i to, že se sejdeme, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, a o problémech a obavách spolu mluvíme. To, co se děje, je na psychiku pro všechny velmi náročné,“ dodala studentka.
Šok a protesty
Začátek invaze ruských vojsk ji zastihl u rodičů v Petrohradě. „Nikdo to nečekal, byli jsme v šoku. Lidé vyrazili do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se děje. Zpočátku jich bylo málo, policisté všechny pochytali. Přibývali ale stále další, nesli transparenty, kde srovnávali Putina s Hitlerem,“ vzpomínala Táňa, která se sama akce zúčastnila.
„Začali lidi mlátit, odvážet na stanici. Kamarádku sebrali, popisovala, že to bylo hrozné. Nařídili jí, že nesmí k ničemu mluvit, ale pustili ji. Po druhé už takové štěstí neměla, ještě napsala, že má domácí vězení, a od té doby, skoro tři týdny, o ní nevím,“ popsala Táňa.
Složitá cesta
Složitě se také vracela zpět do Plzně na univerzitu. Odletět z Petrohradu měla už v době, kdy se ruským aerolinkám uzavřel náš vzdušný prostor.
„Nakonec jsem jela vlakem do Finska a odtud letěla do Čech, ale nebylo to jednoduché, jízdenky byly na několik dnů dopředu vyprodané. Všichni, kteří měli známé či příbuzné v zahraničí, se snažili rychle dostat pryč z Ruska, všude byl hrozný zmatek,“ vzpomínala Táňa. V pořádku se dostala do Plzně na kolej, ale má obavy, co bude dál. A také strach o rodinu doma...
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Hrůzné video z Mariupolu ukazuje mrtvoly přímo na ulici. Telegram Ljubov Sobol
Podpora Ukrajině
„Mám tady kamarádky z Ukrajiny, denně jsme v kontaktu, velmi se vzájemně podporujeme. Mám od nich informace, co se u nich opravdu děje. Když mi ukazují fotky Chersonu, Mariupolu, nemohu se na to dívat bez slz v očích, a snažím se také, aby se o tom doma dozvědělo co nejvíc lidí,“ dodala Táňa. Za šíření pravdy jí ale v Rusku hrozí roky vězení.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
