Táňa (pravé jméno studentky má redakce k dispozici, kvůli strachu ho ale mladá žena nechce zveřejňovat) patří mezi 176 ruských studentů Západočeské univerzity. Denně je v kontaktu se svými ukrajinskými spolužáky a kamarády. Jak sama říká, není mezi nimi žádná nevraživost. Vzájemně se podporují, zjišťují, jestli ten druhý něco nepotřebuje.
„Od nich mám také z první ruky informace, co se na Ukrajině opravdu děje. Když mi ukazují fotky Chersonu, Mariupolu, nemohu se na to dívat bez slz v očích. Velmi prožívám i osudy jejich rodin, oddychla jsem si, když mi kamarádky řekly, že jsou jejich blízcí v bezpečí,“ popsala Táňa.
Ví, že v Rusku jsou informace o válce velmi ideologicky zkreslené, aby vyhovovaly režimu. „Snažím se blízkým vysvětlovat, jaká je skutečná situace. Chci, aby se o tom dozvědělo u nás doma co nejvíce lidí,“ řekla Táňa. Za šíření pravdy jí přitom v Rusku hrozí roky vězení.
Psychologická pomoc
Snadná pro ni momentálně není ani situace s penězi. Ruské karty jsou jí i ostatním studentům z Ruska k ničemu. „Mně, naštěstí, dali rodiče na cestu nějaké peníze v hotovosti. Někteří kolegové se ale ocitli ve finanční tísni,“ uvedla Táňa. Studenti tak shánějí brigády. Možný přivýdělek je ale omezený podmínkami studentského víza, pracovat mohou maximálně 40 hodin v měsíci.
Náročná situace na všechny velmi doléhá. „Pomoc nám teď nabídla univerzita, můžeme se, například, obrátit na psychologa. Pomáhá nám i to, že se sejdeme, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, a o problémech a obavách spolu mluvíme. To, co se děje, je na psychiku pro všechny velmi náročné,“ dodala studentka.
Šok a protesty
Začátek invaze ruských vojsk ji zastihl u rodičů v Petrohradě. „Nikdo to nečekal, byli jsme v šoku. Lidé vyrazili do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s tím, co se děje. Zpočátku jich bylo málo, policisté všechny pochytali. Přibývali ale stále další, nesli transparenty, kde srovnávali Putina s Hitlerem,“ vzpomínala Táňa, která se sama akce zúčastnila.
„Začali lidi mlátit, odvážet na stanici. Kamarádku sebrali, popisovala, že to bylo hrozné. Nařídili jí, že nesmí k ničemu mluvit, ale pustili ji. Po druhé už takové štěstí neměla, ještě napsala, že má domácí vězení, a od té doby, skoro tři týdny, o ní nevím,“ popsala Táňa.
Složitá cesta
Složitě se také vracela zpět do Plzně na univerzitu. Odletět z Petrohradu měla už v době, kdy se ruským aerolinkám uzavřel náš vzdušný prostor.
„Nakonec jsem jela vlakem do Finska a odtud letěla do Čech, ale nebylo to jednoduché, jízdenky byly na několik dnů dopředu vyprodané. Všichni, kteří měli známé či příbuzné v zahraničí, se snažili rychle dostat pryč z Ruska, všude byl hrozný zmatek,“ vzpomínala Táňa. V pořádku se dostala do Plzně na kolej, ale má obavy, co bude dál. A také strach o rodinu doma...
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Hrůzné video z Mariupolu ukazuje mrtvoly přímo na ulici. Telegram Ljubov Sobol
Podpora Ukrajině
„Mám tady kamarádky z Ukrajiny, denně jsme v kontaktu, velmi se vzájemně podporujeme. Mám od nich informace, co se u nich opravdu děje. Když mi ukazují fotky Chersonu, Mariupolu, nemohu se na to dívat bez slz v očích, a snažím se také, aby se o tom doma dozvědělo co nejvíc lidí,“ dodala Táňa. Za šíření pravdy jí ale v Rusku hrozí roky vězení.
Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.
Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.
Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.
EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.
