Těžkooděnci zatkli babičku, která přežila obléhání Leningradu nacisty: Jelena protestovala proti válce na Ukrajině
V některých ruských městech se aktivně demonstruje proti válce na Ukrajině. Tyto protesty ale tvrdě trestá ruská policie, která se neštítí zatýkat ani děti nebo starce. Tentokrát si posvítili na Jelenu Osipovovou, pamětnici blokády Leningradu za druhé světové války.
Jelena se spolu s dalšímu lidmi účastnila demonstrace v Petrohradu. Se zlou se ale potázala. Hrdá stařenka se nechtěla smířit s okupací Ukrajiny a dávala to najevo transparenty. To nenechalo klidnou místní policii, která pamětnici druhé světové války bez slitování zadržela. Jelena jako dítě přežila blokádu Leningradu nacisty a dnes mezi místními patří mezi vážené osoby.
Putinův režim přísně zakázal jakékoli protesty proti probíhající válce, desetitisíce místních se ale dál snaží bojovat za svobodu slova. Často čelí krutým policistům s obušky, před kterými nejsou v bezpečí ani ruské děti.
Autority od propuknutí války zadržely více než 7 000 demonstrantů v padesáti ruských městech, lidé ale odvážně protestují dál, ačkoli tím riskují vězení nebo i odsouzení za vlastizradu. Policie často rozhání demonstranty hrubým násilím.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
