10°C
Nálezci se zachovali příkladně. Zalarmovali archeology a do jejich příjezdu u pokladu počkali. Všem se zatajil dech, nevelká nádoba ukrývala 343 stříbrných a 92 zlatých mincí.
„Bylo to například 42 dukátů Ludvíka I. Velikého, 13 dukátů Karla IV. či dva dukáty Albrechta Rakouského. Zlaté mince pocházejí ze 40 – 50. let 14. století. Stříbrné mince jsou groše Václava II., Jana Lucemburského a Karla IV,“ uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.
Záhadný majitel
Kdo mince na konci vlády Karla IV. narychlo poměrně nedbale ukryl nedaleko kláštera Kladruby, je záhadou. Tehdejší doba byla vcelku bezpečná, bez válek.
„Ukrytí pokladu zřejmě tedy souvisí s lokálními spory na panství kláštera Kladruby. Vzhledem k velkému množství zlatých mincí je také možné, že s nimi vyslal klášter například posla, a on obnos narychlo schoval před lapky, nebo naopak ukryli zloději lup, aby jej pronásledovatelé u nich neobjevili,“ popsal Frýda.
Zlaté středověké „euro“
„Zlaté dukáty nebyly určené pro běžné placení, sloužily k větším obchodům, měly plnou platnost v rámci celé tehdejší Evropy,“ řekl archeolog Milan Metlička.
Mince jsou tak na rozdíl od stříbrných, které byly běžně používané, poměrně zachovalé. Za nález by se ve 14. století dala pořídit celá vesnice.
Jaké dostanou nálezné?
Náhodní nálezci mají nárok na desetinu ceny mincí. Pokud by ale poklad objevili cíleně pomocí detektoru kovů, měli by smůlu, odměna by je minula.
Hodnota kovu nalezených mincí je necelý půl milion, historická hodnota pak čtyři miliony. Z jaké částky se vypočte nálezné, záleží na kraji.
